zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Charles Gounod: Faust a Markétka

Tenor Richard Samek

autor: Z webu   

zvětšit obrázek

Divadlo J. K. Tyla – soubor opery uvádí inscenaci Faust a Markétka. Dirigent Tomáš Brauner; režie Jiří Heřman; scéna Pavel Svoboda; kostýmy Lenka Polášková; dramaturgie Zbyněk Brabec a sbormistr Zdeněk Vimr.

V roli Fausta alternuji - Rafael Alvarez, Valentin Prolat a Richard Samek. Markétku ztvárnily Jana Šrejma Kačírková, Kateřina Kněžíková nebo Petra Šimková Alvarez. Dálle zpívají - Ondrej Mráz nebo David Nykl coby Mefistofeles; Matěj Chadima, Svatopluk Sem, Jana Foff Tetourová, Alžběta Vomáčková a další.
Premiéra 19. ledna 2013 ve Velkém divadle v Plzni.

Faust, podobně jako Don Juan, patří k slavným námětům, které byly literárně, dramaticky a hudebně mnohokrát zpracovány. Historický Johann Georg Faust žil asi v letech 1480-1540, jeho život a spolčení s ďáblem jsou v různých zpracováních rozličně vylíčeny. První významnější dílo, které se životem dr. Fausta zabývalo, vyšlo v roce 1587 v Německu. Vydal je jako lidovou knihu Johann Spies pod názvem Historie dr. Johanna Fausta, která byla v následujících letech přeložena do dalších jazyků včetně češtiny.

Z operních zpracování je stále nejoblíbenější Gounodova lyrická opera FAUST z roku 1859, která ovšem zdaleka není jediná. (V Plzni byla NAPŘ. v roce 1999 uvedena opera italského skladatele Arriga Boita, vycházející z Goethovy dramatické předlohy, ale značně upravené, nazvaná ovšem Mefistofeles.)

Francouzský skladatel Charles Gounod, jeden z hlavních představitelů tzv. francouzské lyrické opery, která se začala ve Francii rozvíjet v polovině 19. století, napsal dvanáct oper, z nichž vedle Fausta je nejúspěšnější Romeo a Julie.
Gounodova opera Faust měla premiéru 19. března 1859 v pařížském Théâtre Lyrique. Vznikla na libreto osvědčené dvojice Jules Barbier a Michel Carré podle prvního dílu Goethova Fausta a zpracovává především příběh Fausta a Markétky, přičemž filozofických aspektů Goethova díla si téměř nevšímá. Právě proto v Německu byla dlouho hrána pod názvem Margarethe, protože Němci toto zploštění pro ně posvátného Goethova veledíla příliš neuznávali. U nás se vžil název Faust a Markétka, který respektuje i nejnovější plzeňská inscenace.

14.1.2013 00:01:33 Redakce | rubrika - Zveme ...

Časopis 22 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Proč bychom se netěšili na Smetanu (MdB)

Články v rubrice - Zveme ...

Bubeníček International Ballet Gala

Jiří Bubeníček (Foto: Nadina Cojocaru)

Významný sólista a choreograf Jiří Bubeníček pořádá v Praze slavnostní galavečer s názvem Bubeníček Internatio ...celý článek



Časopis 22 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Věra Plívová-Šimková - 90 let

Věra Plívová-Šimková

Věra Plívová-Šimková
Dokumentární portrét režisérky, která se nesmazatelně zapsala do dějin české kinematog celý článek

další články...