Opavská romantika
Základním dojmem z premiéry u nás prakticky nehrané opery Giuseppe Verdiho Loupežníci ve Slezském divadle v Opavě (premiéra 13. 10.) je ohromující proud romantické hudby a romanticky rozevlátých obrazů. Inscenace se odvíjí od precizního hudebního nastudování dirigenta Jana Snítila, který zase jednou přivedl opavský orchestr ke koncízní souhře a zvukově ho vyladil od ztišených míst k mohutnému fortissimu romantických vášní a osudových událostí. Dirigent také správně upřednostnil energická až rychlá tempa, která korespondují s charakterem partitury i s jednoduchým, a právě proto účinným režijním řešením Josefa Nováka. Režisér stylizoval jednoduché výjevy na otáčející se tmavé šikmě, doplňované jen nejnutnějšími rekvizitami a výtvarnými detaily a modelované především světlem. Díky točně se jevištní obrazy ženou dopředu stejně dravě jako Verdiho hudba. Herecky režisér pěvcům předepsal jen rozevlátá gesta a postoje v duchu romantických obrazů a zjevně se, zvláště v celkovém aranžmá, inspiroval i dobovými preromantickými ilustracemi původní Schillerovy hry. Tedy předepsal herectví nanesené tlustým štětcem, které se v tomto případě správně neutápí v detailech, ale jasně určuje základní dramatické charaktery. Výsledkem je ono v úvodu zmíněné razantní gesto inscenace.
V Opavě se také podařilo soustředit dobré obsazení tří ze základní čtveřice postav, podstatně hůře již bylo s vedlejšími postavami. Jeviště ovládl hostující Nikolaj Někrasov v roli Francesca Moora, dokonale úlisného padoucha, jemuž pěvec dodal tvárný sebejistý hlas a demonstrativně názorné jevištní jednání. Role Carla Moora se po delší době strefila do nejlepších schopností Michala Vojty, který ji odvedl s potřebnou hereckou i pěveckou energičností, přesně intonoval a uplatnil sílu i hrdinný témbr svého hlasu. Václav Marek poskytl postavě Massimiliana Moora ušlechtilý hlasový projev a měkce zazpívanou kantilénu. Pouze Katarína Kramolišová řadu pasáží nezvládla intonačně, občas v míře neudržitelné, přestože jde o hlasově pozoruhodně vybavenou pěvkyni a tvárnou herečku. Sbor střídala lepší okamžiky s horšími, občas dirigenta brzdil v rozletu a je také zřejmé, že není ideálně obsazený.
Tajemný Zdeněk Smetana, který stejně jako v loňské sezoně sestavil dramaturgický plán a jehož identitu ředitelka Sylva Gapková stále odmítá prozradit, tedy volil dobře. Inscenace se bude hrát v Praze v rámci dalšího ročníku festivalu OPERA 2003.
TIP!
Časopis 23 - rubriky
Články v rubrice - Recenze
Coppélia estetický taneční i hudební zážitek
Květnová premiéra baletu Coppélia navodila pestrými barvami léta a melodickou hudbou na scéně Státní opery atm ...celý článek
Časopis 23 - sekce
DIVADLO
Proč bychom se netěšili na Smetanu na brněnském Biskupském dvoře
Plenérovou novinkou na Biskupském dvoře pro rok 2024 bude fraška se zpěvy následovaná operou Proč bychom se ne celý článek
HUDBA
Hudební tipy 24. týden
Výroční ceny OSA 2023
Přímý přenos vyhlášení cen, které od roku 2006 udílí Ochranný svaz autorský. Účinkují celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Výtvarné tipy 24. týden
Egypt (4/6)
Najde dobrodruh Belzoni zlatý poklad v chrámu Ramesse Velikého? Filmový cyklus BBC. V roce 1255 celý článek