Scéna.cz 

Čínská revoluce v novém INprojektu Východočeského divadla

V cyklu Malých inscenačních projektů světových novinek INprojekty pokračuje Východočeské divadlo Pardubice uvedením hry autora, který sice již více než dvacet let žije v Paříži, ale pochází ze země natolik vzdálené, jako je Čína.

„Tím autorem není nikdo jiný než nositel Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2000 Gao Xingjian. Možná jste četli jeho román Hora duše, který dosáhl obrovského celosvětového uznání a také u nás velkého čtenářského ohlasu. Nebo další román Bible osamělého člověka. Gao Xingjian ovšem není pouze romanopiscem, ale také výtvarníkem a filmařem. Významná část jeho tvorby pak náleží právě do divadelní oblasti – působil jako divadelní režisér a je autorem více než dvou desítek divadelních her psaných čínsky a francouzsky. Na podzim loňského roku byl do češtiny přeložen rozsáhlý výbor z nich, který vyšel knižně pod názvem Druhý břeh,“ představuje autora dramaturg Zdeněk Janál.

Pro květnový díl cyklu INprojekty divadlo vybralo intimní komorní hru NA ÚTĚKU, kterou Gao Xingjian napsal v roce 1989 v čínštině, ale už za svého pobytu ve Francii, kam byl nucen z Číny emigrovat. Její první české uvedení se uskuteční v úterý 16. dubna na Malé scéně ve dvoře v režii mladého režiséra Adama Ruta, který ke spolupráci přizval Petru Tenorovou, Petra Borovce a Pavla Novotného.

„Na pozadí revoluce se v této mnohotematické hře jedné noci setkávají tři postavy – Mladá dívka, Mladý muž a Muž. Jsou pronásledováni jako revolucionáři a jde jim o život. Při té příležitosti se sbližují a hovoří spolu nejen o důvodech k revoluci, ale především o sobě, o svých touhách a snech, které se možná jednoho dne uskuteční, anebo také ne, pokud nepřežijí tuto noc,“ přibližuje hru Na útěku Zdeněk Janál.

Režisér Adam Rut v ní vyzdvihuje dvě zásadní témata – téma ohrožení holého života a téma svobody, nutnosti bojovat za ni, uvědomovat si nesamozřejmost míru a volnosti. „Zdá se, že opět dozrává čas pro divadlo, které se politice nebrání. Jsem homo politicus. Myslím, že když si člověk něco myslí či cítí, měl by jít a dát to najevo. Dnes už to není odvaha, ale povinnost. Velmi si cením těch, kteří dřív riskovali životy, aby to pro nás bylo tak snadné. Dnes na ně často zapomínáme a někteří hloupě tvrdí, že se za komunistů žilo líp… Ať se přijdou podívat,“ říká režisér Adam Rut.