zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Boris Rösner a stoprocentě ryzí Cyrano

Cyrano z Bergeraku

autor: archiv divadla   

Příběh osamělého poeta, rváče a charismatického hrdiny inscenovalo již několik pražských divadel. Inscenace Edmonda Rostanda Cyrano z Bergeraku se objevila na repertoáru Divadla Na Fidlovačce, Národního divadla Praha a v letošní sezóně i v Divadle Pod Palmovkou. Byť krátké rozpětí v inscenování mezi Palmovkou a Národním svádí k srovnávání, nedají se obě inscenace porovnat.
Inscenace režiséra Petra Kracika vyvolávala mnoho předsudků – mimo jiné zda má šanci překonat Dočekalovo pojetí v ND Praha, zda se dá srovnávat Cyrano Rösnerův a Prachařův, či nakolik obstojí „naturštik“ Jan Révai oproti Sašu Rašilovovi.

Režisér Petr Kracik přizval ke ztvárnění titulní postavy Cyrana hostujícího Borise Rösnera. Právě na jeho kumštu je vystavěná celá inscenace. Kristiána ztvárnil zmiňovaný Jan Révai (prý přes protesty v souboru, ale ruku na srdce v angažmá Palmovky není žádného Kristiána). Do zvolené šablony mužských hrdinů plně zapadla Roxana – Hana Seidlová.
Autor scény Karel Glogr se drží předepsaných standardů – divadelní sál, paštikárna, dům s břečťanem, bojiště a klášterní zahrada. Evženie Rážová vytvořila kostýmy odpovídající dané době. Hudba Petera Niňaje dostatečně minimalizující.
Podobně se nedá hovořit o přístupu k jednotlivým postavám. Cyrano se stal mostním pilířem celé inscenace. Most přes danou řeku tvoří spolu s ním další pilíře, zejména Roxana. Boris Rösner vkládá do postavy Cyrana stoprocentní ryzost. Například jím vyslovené slovo „pohled“ je i ve dvanácté řadě srozumitelné s naprostou čistotou. Podobně je tomu i s celkovým pojetím postavy – Rösner dává Cyranovi zkušenost, diplomatické buřičství posledních vzedmutých sil muže – bojovníka, k tomu otevírá hlubokou studni poetismu a slovního šarmu. Roxana Hany Seidlové, není panensky přímočará. Její zralost a partnerské hledání je přesně mířené. Roxanina mírná hrubost ladí s oběma muži. Mušketýrský elév Kristián v podání Jana Révaie vbíhá na scénu s překypující energií. Jeho lačnost však v úvodních scénách příliš přetéká až v bezradnost a mírnou klauniku. Postupně se však ukotvuje a počáteční věkový respekt vůči Cyranovi opomíjí a využívá jeho básnickou rétoriku.
Cyrano z Bergeraku má v Divadle Pod Palmovkou silný náboj. Smrt Cyrana i přes banální náhodu zasáhla velikána s velkým nosem a duchem, podobně i diváka.

14.10.2003 21:10:49 Josef Meszáros | rubrika - Recenze

Časopis 24 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Proč bychom se netěšili na Smetanu (MdB)

Články v rubrice - Recenze

Proč bychom se netěšili na Smetanu s nadsázkou?

Andrea Zelová a Libor Matouš (Proč bychom se netěšili...)

Roku 1824 se narodil český významný hudební skladatel Bedřich Smetana. Rok 2024 - Rok české hudby se věnuje pr ...celý článek



Časopis 24 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Velikáni filmu... Václav Marhoul

Václav Marhoul

11 barev ptáčete
Dokument zachycující vznik unikátního filmu Nabarvené ptáče, od režisérova zaujetí knižní celý článek

další články...