Scéna.cz 

Výtvarné tipy 32. týden

Mizející místa domova: Orat s čertem
Václav Cílek objevuje "východní duši Čech" v krajině sv. Prokopa v okolí Sázavského kláštera (2010). Režie M. Petřík. Patří turisticky vděčná a vyhledávaná oblast Posázaví mezi "mizející místa domova"? Copak je památníkem zapomnění jako třeba ruina kostela sv. Urbana v minulém díle? Tuto námitku dokáže spisovatel a geolog Václav Cílek uvést na pravou míru svým uměním místy nejen provázet, ale také místa provázat: jejich významem, skrze který člověk vstupuje hned do několika kulturních a duchovních světů. Posázaví si můžete prohlédnout třeba z koňského hřbetu, můžete se nad krajinou proletět balonem, či podniknout exkurzi legendárním Posázavským pacifikem. Ale ani vyhlídkový let vám neumožní spatřit místo v souvislostech, jaké vám nabídne průvodce čtvrtým dílem cyklu ve svém pohledu na krajinu, ve které žil legendární poustevník a první sázavský opat svatý Prokop. "Člověku skoro přijde líto, že svatý Prokop je považován jen za křesťana, protože jak každý ví, křesťanství vzniklo až po Kristově smrti v prvním století naší doby. Ale v otcích pouště i v Prokopovi je ještě něco staršího, co přesahuje do jiných věků a kultur. Kdyby žil v himálajské jeskyni, přivlastnil by si jej třeba tibetský buddhismus a v jiném prostředí perský súfismus. Vlastně máme to štěstí, že žil na Sázavě a působil v Praze," říká Václav Cílek. Nejen světcova památka, Sázavský klášter a v těsném sousedství velkolepý nikdy nedostavěný gotický chrám, ale také pravěké doly na mramor, to vše nabízí jedinečný prostor "paměti, kontemplace a divokosti".
Vysílání: 09.8., 13.45 hod., ČT2
Opakování: 10.8., ČT2., 14.8., ČT2

Deset století architektury: Olomoucké kašny
Pozoruhodný soubor barokních fontán na olomouckých náměstích působivě propojuje dějiny města s náměty z římské mytologie (1997). Scénář a režie P. Kaňka. Starobylá Olomouc byla do poloviny 17. století hlavním městem Moravy a rovněž sídlem arcibiskupů. Tady tradičně kvetlo spojenectví mezi měšťany a katolickou církví. Ze stavebních slohů poznamenalo tvář města především baroko. Z té doby se zachoval na hlavních městských prostranstvích pozoruhodný soubor kašen čerpajících sochařské náměty z římské mytologie. Na Horním náměstí stojí nejmonumentálnější fontána z roku 1725 zasvěcená Caesarovi. Jezdecká socha římského císaře je dílem sochaře Václava Rendera, který svým uměleckým dílem oslavil legendu o založení města. Caesarův rodokmen byl vztahován k mýtickému Herkulovi a snad i proto je na stejném náměstí také jeho kašna. Herkules má v levé ruce štít s orlicí jako symbol města Olomouce. Mezi uměleckými odborníky je nejvíce ceněná kašna Tritonů. Vzájemně oddělené mušle nesou dva vodní muži a dva delfíni. Nahoře je chlapec a dvojice okřídlených vodních psů. Autorem je stejně jako u předchozí kašny olomoucký měšťan a kameník Václav Render.
Vysílání: 12.8., 09.55 hod., ČT2