Scéna.cz 

Na konci duhy v letním hávu

Hra Na konci duhy dává příležitost zralé herečce, která si nádavkem může ještě zazpívat. Letní scéna Vyšehrad dává příležitost divákům vychutnat si během, jednoho večera umění, vůni stromů a trávy i krásného panoramatu Prahy. To jsou hlavní lákadla této letní produkce Studia Dva.
Dramaturgická linie divadla v podstatě od svého vzniku vyhledává tituly, v nichž dostávají příležitost zralé herečky. Jejich sparingpartnery jsou mladší, mnohdy začínající herci.
V případě Na konci duhy je tato koncepce dodržena napůl – hlavní „kládu“ má Hana Maciuchová, jejími partnery jsou Miloslav Mejzlík a Tomáš Petřík nebo Petr Bláha (tedy žádní začátečníci). Nicméně v inscenaci se proměnili spíše na doplňky hlavní star.

Příběh Judy Garlandové, někdejší filmové hvězdy (v textu jsou odkazy mj. na její nejslavnější roli Dorotky z Čaroděje ze země OZ), která si potrpěla na mladé milence a byla nazývána modlou homosexuálů, je svým způsobem typickým pro osudy nejedné hvězdy. Ohromující úspěch na scéně a depresivní stavy v zákulisí, neschopnost vyrovnat se se životem a návyk na alkohol, drogy a léky. Jak to charakterizoval autor hry – problémem těchto lidí je daily carsrash, tedy dennodenní havárie, kdy se křehké ego umělce střetává s realitou a nedokáže se s ní vyrovnat.
Režie se ujal mladý režisér Jakub Maceček a vzhledem k podmínkám produkce byla vytvořena velice jednoduchá scéna - sterilně bílá, v podstatě jen základní nábytek, nezbytná postel. Klavír symbolický – tedy v miniaturizované velikosti.
Venkovní prostor a spojení mluveného a zpívaného slova inspirovalo tvůrce k využití mikroportů. Tady nastává určitý problém - spojení „mikrofonových hlasů“ a bílé scény působí trochu, jako bychom se ocitli v jakémsi prostoru někde mimo svět. Možná, že i to se dá brát jako součást koncepce, ale tato umělost je celkovému tvaru trochu na škodu.
Hana Maciuchová přistoupila k roli Judy odpovědně, daří se jí ve scénách, kde může projevit lehce píchavý humor a svůj zralý šarm. V opilosti dokáže být roztomilá, ale možná až příliš kultivovaná (domnívám se, že v určité fázi by měla působit až odpudivě). Pokud jde o interpretaci písní, kvalita je střídavá. Ty, které zazněly ke konci, jsou výrazně lepší.
Představení je tedy opět tím typem letní podívané, která ani neohromí, ale ani neurazí. A když vezmeme v potaz všechny na počátku uvedené atrakce tohoto typu produkce, návštěvník si je může docela příjemně užít.

Letní scéna Vyšehrad – Studio DVA
Peter Quilter Na konci duhy
Režie Jakub Maceček; hrají Hana Maciuchová, Miloslav Mejzlík, Tomáš Petřík nebo Petr Bláha.
Premiéra 10. července 2006