Scéna.cz 

Strasti života na Nové scéně

Činohra Národního divadla Praha uvádí inscenaci Chanocha Levina Strasti života. Hra je mimořádnou hereckou příležitostí pro dva herce a herečku. V rolích manželů se představí Jiří Štěpnička a Jana Boušková. Postavu Gunkela, jejich známého, kterého trápí podobné pocity, ale protože žije sám, nemá od koho odejít a komu se svěřit, hraje Alois Švehlík.
Česká premiéra 12. března 2015 na Nové scéně.

„To, co mě zaujalo nejvíc, byla ironická a tragikomická interpretace bolesti stárnoucího muže, který rekapituluje svoje životní prohry. Drsnost a hluboká ironie se staly atraktivní formou velmi hluboké analýzy selhání muže, manžela a umělce před jeho koncem. Manželka věrně kráčející celým životem hlavního hrdiny tak znázorňuje nejen souputníka, ale i nechtěného svědka těchto selhání, nepřítele a zároveň jedinou blízkou osobu ochotnou se jeho životním příběhem zaobírat,“ říká režisér Eduard Kudláč.

Pozoruhodný dramatik Chanoch Levin patří k nejuznávanějším autorům izraelského dramatu. Někteří ho přirovnávají ke Kafkovi, jiní k Beckettovi, ještě jiní k Havlovi… Jeho hlas je však zcela svébytný a originální. Svou naléhavostí, bezprostředností a poetickou vizí se řadí spíše k domácí tradici – konkrétně k některým biblickým knihám, jako je třeba Jób či Kazatel.

V Čechách zůstávalo dílo Chanocha Levina dlouho neznámým, možná i proto, že v češtině zatím nevyšel žádný překlad jeho her a ani anglických či německých překladů Levinových her není mnoho. Tuzemské publikum mělo poprvé příležitost setkat se s dílem Chanocha Levina v rámci festivalu Divadlo evropských regionů v Hradci Králové v roce 2007, kde divadlo Kameri hostovalo s původní, Levinem režírovanou inscenací Rekviem.
Předloni měla v Divadle na Vinohradech premiéru hra Krum (uváděná pod názvem Nesnesitelné svatby). Inscenace Strastí života na Nové scéně Národního divadla je tak teprve druhým uvedením Levinova díla na českých jevištích. V současnosti vzniká překlad několika stěžejních Levinových her a můžeme jen doufat, že se i u nás dočkáme podobného levinovského boomu, jaký zaznamenaly v posledních letech Polsko či Francie.

Překlad Lenka Bukovská; režie Eduard Kudláč; scéna a kostýmy Eva Rácová-Kudláčová; hudba Martin Burlas; dramaturgie Iva Klestilová.