zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Divadelní tipy 25. týden

Commedia dell arte

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

V Praze bejvávalo blaze - Zábava do každé rodiny
Historií humoru a lidové zábavy provází Viktor Preiss (1993). Dále účinkují: H. Vondráčková, J. Molavcová, N. Konvalinková, J. Paulová, M. Steinmasslová, T. Jirásková, M. Kirschner, J. Dvořák, K. Štědrý, P. Zedníček, P. Trávníček, J. Zíma, L. Gerendáš, D. Slávik, J. Ježek, P. Vacek, J. Bruder, J. Vinklář, L. Pantůček, M. Zounar, baletní skupina a orchestr V. Truce. Režie I. Paukert. Oblíbený český herec Viktor Preiss vás v hudebně zábavném pořadu provede historií humoru a pražské lidové zábavy. Na začátku 20. století nastala doba technického pokroku. Díky němu se zábava přesunula z podniků do domácností. Dnes se tedy zaměříme na počátky rozhlasu či biografů a opět vám přijde zazpívat řada známých osobností, například Pavel Zedníček, Naďa Konvalinková, Helena Vondráčková, Jitka Molavcová nebo Jana Paulová. Uslyšíte mj. písničky Velectěný pane Urban, Já bych chtěla Zepelina, Auto tango, Říkala to Anda, Drahá Míno, pojďme v kino, C. a K. polní maršálek, Růžové psaníčko, Já líbám ručku vám, madam, Malý Gigolo, Já viděl Helenu a Ramona.
Vysílání: 24.6., 10.10 hod., ČT1

Úsměvy Jana Vodňanského
Hostem J. Hanzlíka byl herec, zpěvák, spisovatel, humorista, básník, filozof a signatář Charty 77, který by letos oslavil 80. narozeniny (2006). Režie P. Vantuch. V roce 2006 navštívil Úsměvy showman Jan Vodňanský (*19. 6. 1941 – †10. 3. 2021). Tak to stojí na jeho vizitce včetně dvou akademických titulů. Ale vyhrazené řádky by nestačily na výčet všech jeho činností. Mnozí netuší, že populární hit Jak mi dupou králíci pochází z celovečerního programu S úsměvem idiota (1969), hraného v Činoherním klubu a tvořeného autorskou dvojicí Jan Vodňanský a Petr Skoumal. Společně vystupovali od roku 1964 a již v začátcích skládali písničky a psali rozhlasové pohádky pro děti. Poté, co Vodňanský podepsal Chartu 77, musela dvojice svou činnost přerušit. Vodňanský spolupracoval na dětských televizních pořadech a psal neobvyklou poezii – říkadla, jazykolamy, písničky – jejichž dadaistický humor nutí diváky či posluchače myslet mimo zajeté koleje. Ve vybraných ukázkách si připomene ty nejlepší scénky a písničky. Pořadem si připomínáme jeho nedožité 80. narozeniny.
Vysílání: 25.6., 09.55 hod., ČT1

Narozeninová Manéž Bolka Polívky
Speciální vydání velké zábavné show Bolka Polívky k 60. výročí brněnského televizního studia. Dále účinkují: P. Liška, artisté Cirku La Putyka, O. Pivec, J. Čvančarová, P. Zedníček, Rozhlasový Big Band Gustava Broma a další hosté. Režie R. Chudoba (Premiéra). K šedesátému výročí fungování brněnského televizního studia se ve „vlajkové lodi“ a stálici tohoto studia – Manéži Bolka Polívky – potkají hudební hosté Rozhlasový Big Band Gustava Broma (kteří zahrají píseň Hvězdy jsou jak sedmikrásky nad Brnem) a Ondřej Pivec spolu s těmi, kteří jsou neodmyslitelně spjatí s účinkováním v Manéži a Brnem. Pavel Liška se (ne)nechá přesvědčit, že Jaroušek je nesmrtelný. Neznámá, leč odvážně humorná brněnská herečka Mariana Chmelařová se pokusí Bolkovi ukázat, jak může být on-line svět nebezpečný. Pavel Zedníček přijde v neobvyklé roli zápasníka a Jitka Čvančarová nám zazpívá. Přijede také pandemie, ale nechť to zůstane překvapením. Srdečně vás zveme k obrazovkám – ke společným oslavám studia v Brně a Brna jako takového s principálem Bolkem Polívkou a jeho hosty.
Vysílání: 26.6., 20.10 hod., ČT1

Queer: Prezident buzerantů
Možná až příliš hlučná samota Jiřího Hromady. Herec, milovník života a celoživotní aktivista bilancující, spící (2020). Režie J. Holba. Pořad Queer je primárně zaměřen na mapování a diskusi o queer kultuře. Queer kulturou chápejme svět především sexuálních menšin, svět alternativ ke stereotypnímu, tradičnímu pojetí vztahů mezi lidmi – a nemusí jít přitom pouze o gaye a lesby, ale nejrůznější další minoritní identity, o jejichž existenci má naše středoevropská společnost zatím spíše mlhavé a stále značně zkreslené představy. Několik návštěv, několik zastavení, několik vzpomínek, které zůstávají. Kdysi nepřehlédnutelná postava gay scény a nejvlivnější bojovník za práva sexuálních menšin odešel ze světla reflektorů a zpovzdálí sleduje, kam se ubírá emancipační hnutí, které kdysi pomáhal stvořit. A kam vlastně kráčí on sám?
Vysílání: 24.6., 23.40 hod., ČT2
Opakování: 29.6., ČT2

Cirkus Kludský
Nostalgické i hořké vzpomínky na světoznámý cirkus, jenž zažíval svůj zlatý věk v předválečné éře (1967). Režie D. Holub. Rodina Kludských stále patří v cirkusovém světě k pojmům a její působení v manéžích nezlomila ani druhá světová válka, ani následné zestátnění cirkusů a varieté. Zlatou éru cirkusu Kludský ovšem uzavřela již hospodářská krize v první polovině třicátých let, kdy nezbyly finance ani na krmení zvířat a ta následně musela být odprodána. V předchozích letech se však podnik těšil světovému renomé zejména díky legendární drezúře 24 cvičících slonů, kteří nakonec vytvořili pyramidu. To bylo největší číslo života Karla Kludského, které v dokumentárním snímku z roku 1967 oživily společně s dalšími hořkosladkými okamžiky života na kolečkách vzpomínky jeho syna. Ten dlouhá poválečná léta prožil v nedobrovolném odloučení od zvířat a manéží. Až v šedesátých letech byl doceněn a státním vyznamenáním stvrzen nejen jeho přínos českému cirkusovému umění.
Vysílání: 25.6., 13.15 hod., ČT2
Opakování: 30.6., ČT2

Zítra to spustíme
Televizní inscenace podle divadelní hry Václava Havla zachycující noc z 27. na 28. října roku 1918. Hrají: J. Ornest, E. Salzmannová, J. Kodeš, I. Bareš a další (1992). Kamera J. Špelda. Režie V. Polesný. K 60. výročí brněnského studia České televize jsme pro vás připravili reprízu televizní adaptace hry Václava Havla "Zítra to spustíme". Hra je věnována postavě doktora Aloise Rašína a událostem v noci ze 27. na 28. října 1918, jež předcházely vyhlášení samostatnosti Československé republiky na domácí půdě 28. října 1918. Válečné události 1914 až 1918 urychlily vznik českého a poté československého zahraničního odboje (T. G. Masaryk, E. Beneš, M. R. Štefánik aj.) Z válečných zajatců a dezertérů se tvořily vojenské jednotky (od roku 1917 legie v Rusku, Francii, v Itálii 1918), jež hlavně v Rusku (Zborov, Bachmač, ovládnutí magistrály – Vladivostok) podpořily emancipační úsilí. Významný byl domácí odboj (Maffie), i když zástupci Čechů v říšském sněmu se pro vznik vlastního státu vyslovili až pod tlakem intelektuálů (Manifest českých spisovatelů v roce 1917, Tříkrálová deklarace 1918). Pittsburskou dohodou byli 30. 5. 1918 zapojeni do společného státu Slováci. 18. 10. 1918 Washingtonská deklarace nový stát proklamovala, 28. 10. 1918 jednala v Ženevě Československá národní rada (E. Beneš) a Národní výbor (K. Kramář aj.), současně v Praze "muži 28. října" (A. Švehla, A. Rašín, V. Klofáč, J. Stříbrný, V. Šrobár aj.) vyhlásili samostatný stát.
Vysílání: 26.6., 14.15 hod., ČT2

Jubileum
Kolotoč humorných situací při oslavě v jedné bance. M. Lasica a M. Labuda v televizním zpracování jednoaktovky A. P. Čechova (1995). Dále hrají: I. Timková, E. Križíková, A. Goldflam a další. Kamera H. Štangl. Scénář a režie V. Strnisko. Nechce se tomu ani věřit, že jednoaktovku Jubileum napsal Anton Pavlovič Čechov již před více jak sto lety v roce 1891, a že od té doby humorné dílko nepozbylo na divácké přitažlivosti, ba dokonce jako by spíše vyzrálo do dnešních časů. A je smutným paradoxem osudu, že autor sám, který natolik výrazně ovlivnil vývoj světové prózy i dramatu, ba dokonce se dá tvrdit, že vytvořil lyrické, psychologické drama, znamenající přechod k modernímu divadlu 20. století, se dožil pouhých 44 let. A. P. Čechov patřil k těm z mála vyvolených dramatiků – uměl nejen zdůraznit roli atmosféry, ale navíc dokázal vnější dramatický konflikt nahradit vnitřními střety lidské psychiky, jednoduchý děj – jako třeba v případě Jubilea – dokázal jako velký mistr zvýraznit komickými prvky. Milan Lasica, Marián Labuda a další slovenští herci rádi hrají pro české diváky, proto v brněnském studiu České televize, které letos taktéž jubilantem, vznikla v režii Vladimíra Strniska inscenace podle ruského autora, v níž skvělé komické výkony podávají slovenští herci v češtině.
Vysílání: 27.6., 10.40 hod., ČT2

Dnes vzpomíná František Kovářík
Významného českého herce Františka Kováříka zpovídá v milém a úsměvném rozhovoru herec Bohumil Bezouška (1972). Režie M. Kohout. Na své chalupě ve Stříbrné Lhotě vzpomíná na svou hereckou kariéru herec František Kovářík (*1. 10. 1886 – †1. 10. 1984). V době natáčení rozhovoru, bylo Kováříkovi 86 let, nepostrádá však vitalitu a chuť do života. Jeho vzpomínání nám přiblíží nejen herecké začátky, ale i jeho pobyt v USA, nebo nejrůznější zaměstnání, kterými Kovářík prošel. Dotazy mu klade herec a komik Bohumil Bezouška.
Vysílání: 21.6., 09.35 hod., ČT3
Opakování: 23.6., ČT3

V. V. Štech vypravuje a vzpomíná - O hercích
Vyprávění profesora V. V. Štecha nás zavede do let 1917 a 1918, kdy kultura a především divadlo znamenalo velké národní povzbuzení. Vzpomínkový cyklus významného historika umění a důvěrného znalce zmizelé Prahy (1969). Režie M. Lang. V dalších dílech cyklu bude Václav Vilém Štech, jeden z nestorů naší kunsthistorie, vzpomínat na výrazné představitele našeho předválečného umění. Díky tomu, že se s nimi osobně setkával a dokázal plně docenit i poutavě přiblížit hodnotu jejich díla, se podařilo na kameru zachytit cenná a dodnes pozoruhodná svědectví. V dnešním díle vzpomíná pan profesor na léta, která předcházela vyhlášení samostatného Československa. I když mu bylo divadelní prostředí kvůli profesi otce dost protivné, vysoce oceňoval výkony umělců. Nejvíce obdivoval Eduarda Vojana, který pro něj všechny svým intelektuálním herectvím převyšoval. Ve své paměti oživuje i malostranskou restaurací u Schnellů, kde měl Vojan svůj stůl. Další velkou osobností, kterou profesorovo vzpomínání připomene, je politicky iniciativní Jaroslav Kvapil. Ten měl nesmazatelný podíl na pořádání akcí předznamenávajících rozchod s Rakouskem. Mezi ně patřila i velká výprava tří set umělců parníkem do Zbraslavi. Spojení umělců s národem bylo tehdy úžasné, kultura žila dobou a měla obsah – zkrátka "sloužila veřejnosti", jak dodává pan profesor.
Vysílání: 23.6., 08.30 hod., ČT3
Opakování: 23.6., ČT3

Podnájem na Champs Ellysées
Rozpustilá groteska podle G. Courtelina (1990). Hrají: O. Šimánek, O. Reif, M. Spurná a B. Leichnerová. Scénář V. Krejčíková a J. Krejčík. Kamera P. Polák. Režie J. Krejčík. Jak asi dopadne návštěva důstojného pána (O. Šimánek) ucházejícího se o podnájem v bytě manželů (O. Reif a M. Spurná), kteří se v průběhu děje ukážou jako více než rozpustilí? Zábavná televizní groteska podle francouzského klasika a v režii J. Krejčíka vznikla v roce 1990.
Vysílání: 23.6., 09.05 hod., ČT3
Opakování: 26.6., ČT3

Strýčkův sen
Stanislav Zindulka v hlavní roli tragikomedie podle F. M. Dostojevského (1971). Dále hrají: V. Fialová, S. Zázvorková, J. Švandová, P. Kostka, J. Karlík a další. Scénář J. Blažek. Kamera V. Myslivec. Režie P. Tuček. Do zapadlého městečka carského Ruska přijíždí mladý Pavel Mozgljakov (P. Kostka). Uchází se o ruku krásné Ziny (J. Švandová), dcery Marji Alexandrovny (V. Fialová). Přiváží s sebou svého vzdáleného příbuzného – strýčka – knížete Gavrilu (S. Zindulka). Když se informace o pobytu bohatého šlechtice roznese, vypukne o něj mezi místní dámskou honorací boj. Boj o ženicha, o jeho bohatství, postavení a prestiž. A to i přes to, že strýček je pouze fyzickou i duševní atrapou člověka. Scénář k televiznímu filmu Strýčkův sen napsal Jiří Blažek podle novely Fjodora Michajloviče Dostojevského. Titulní postavu svěřil režisér Petr Tuček Stanislavu Zindulkovi. Tento talentovaný herec byl dlouholetým spolupracovníkem televizního studia Brno, jehož 60. výročí existence oslavujeme i tímto filmem.
Vysílání: 26.6., 09.00 hod., ČT3
Opakování: 02.7., ČT3

Commedia dell arte
Jedna z nejproslulejších inscenací Divadla Husa na provázku nabitá bláznivými nápady, gagy, vtipy i akrobatickými kousky (1980). Hrají B. Polívka, J. Pecha, F. Kocourek, P Zatloukal, A. Ambrová, M. Donutil, V. Hauser a J. Dulava. Kamera H. Štangl. Scénář a režie P. Scherhaufer. V roce 1974 měla v Divadle na Provázku premiéru hra, která se v následujících patnácti letech (do 1989) stala jednou z mezinárodně nejúspěšnějších inscenací divadla uváděnou na řadě evropských festivalů a na zahraničních turné. Vedle Bolka Polívky exceloval v Commedii del arte i Jiří Pecha, který s originální brněnskou scénou spojil téměř celou svou divadelní kariéru. Záznam představení uvádíme v rámci oslav 60. výročí televizního studia Brno.
Vysílání: 26.6., 22.40 hod., ČT art

14.6.2021 10:06:46 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 13 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Koza aneb Kdo je Sylvie? (Divadlo Bez zábradlí)

Články v rubrice - Z éteru

Z první řady... Majitelé klíčů z NdB

Majitelé klíčů (NdB)

Majitelé klíčů
Dnešní nedožité 95. narozeniny Milana Kundery si připomeneme návratem jeho slavné hry z roku ...celý článek



Časopis 13 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Filmový portrét Anny Kareninové

Anna Kareninová (Je nalezena tím, koho hledá)

Je nalezena tím, koho hledá
Filmový portrét ceněné české překladatelky Anny Kareninové, která zítra slaví s celý článek

další články...