zvláštní poděkování
Volný.cz

Mahenovo divadlo uvede premiéru dramatu Nebesa

Nebesa (Národní divadlo Brno)

autor: Tereza Jiroušková  

zvětšit obrázek

12 žen povolaných k soudu. Hodina bez jídla a pití ve studené místnosti, pouhá hodina na rozhodnutí o osudu vražedkyně. Za okny zuřící dav lačnící po krvi, na obzoru blížící se Halleyova kometa. Všichni vzhlíží k nebesům i do hlubin vlastního svědomí. Bude kometa znamením nečekané boží milosti či zkázy?
Současná britská dramatička Lucy Kirkwoodová vytvořila brilantní příběh, v němž postupně odhaluje nejen pozadí hrůzného zločinu, ale především rozkrývá osudy jednotlivých žen, které se náhle bez ohledu na věk, inteligenci či sociální postavení ocitly v situaci, kdy musejí jednohlasně rozhodnout o životě či smrti jedné z nich. Činohra NdB uvede tuto hru Nebesa v české premiéře 26. listopadu 2021 v Mahenově divadle.

Autorka nás zavede na anglický venkov druhé poloviny 18. století. V malém městě na pomezí Norfolku a Suffolku se staví šibenice pro vražedkyni malé dívky. Dotyčná odsouzená tvrdí, že čeká dítě, což by znemožňovalo její popravu. Proto soud povolá dvanáct žen, aby rozhodly, zda je obviněná Sally Poppyová skutečně v požehnaném stavu. Ve strohé cele městské pevnosti je zavřeno celkem třináct žen a jeden muž, pověřený jejich hlídáním. Náhle tušíme, že není tak jednoduché určit, zda Sally mluví pravdu, a že mnohé ženy nejsou tak nestranné, jak se zpočátku zdálo. Na povrch postupně vyplouvá nejen šílený čin, ale zejména neutěšenost jednotlivých ženských osudů, ať už jde o vyděšenou a naivní prvorodičku nebo ženu s nastupující menopauzou. Spolu s porodní bábou Elizabeth Lukeovou, která přivedla na svět děti všech přítomných, sledujeme s údivem i lítostí, k jaké brutalitě jsou ženy bité životem a nezřídka i manželi schopné zajít. Jako by samotná vražda vyhřezla pradávnou minulost vesnice s řadou utajeného násilí a křivd, které nebyly nikdy zcela zapomenuty. Nad vší touto beznadějí se však klenou „nebesa“, která se v této hře doslova i symbolicky „sklánějí“ nad rozličnými podobami ženství, které je zde odhalováno téměř až na kost, ale přitom plné zvláštní naděje i tajemství spojeného se zázrakem stvoření nové lidské bytosti.

Lucy Kirkwoodová (*1983) patří aktuálně mezi nejvýraznější britské dramatičky. Za šestnáct let autorka napsala dvanáct divadelních her uváděných na nejrůznějších scénách od komornějších souborů až po londýnské National Theatre – její aktuálně domovskou scénu. Hry jsou s výrazným úspěchem uváděny po celé Evropě či v New Yorku na Broadway. Již ve svých čtyřiatřiceti letech se stala členkou Královské literární společnosti a získala několik prestižních ocenění – např. Laurence Olivier Award v roce 2014 za divadelní hru Chimerica a v roce 2018 Tony Award a Outer Cristis Circel Award za hru Children. Její dramatický styl se vyznačuje žánrovou pestrostí, formální originalitou a schopností otevírat skrze silný příběh řadu současných témat.
Svou zatím poslední hru Nebesa (The Welkin) autorka napsala přímo pro londýnské National Theatre, kde měl tento text premiéru 15. ledna 2020 v režii Jamese Macdonalda. Českého překladu se ujal Pavel Dominik, který pro Činohru NdB vytvořil řadu překladů současných her z anglosaské oblasti. Navzdory historickému kontextu i závažnosti tématu autorka variuje mezi žánry, pojí komiku s tragikou, proplétá nadčasové problémy s intimními záležitostmi jednotlivých žen a nebojí se je protnout v závěru až k existenciální úvaze o smyslu lidského bytí.

Navzdory přesile žen v obsazení se režie zhostil muž. Umělecký šéf pražského Divadla pod Palmovkou, režisér Michal Lang, vnímá tento ojedinělý text jako výzvu a hozenou rukavici ke společnému dialogu nad tématy, o kterých jsme i dnes zvyklí spíše mlčet.
Společně se svým synem Sebastianem je autorem scénické hudby k inscenaci. Ke scénickému řešení přizval polského scénografa Mirka Kaczmarka, který je nejen autorem scény, ale i kostýmů. I zde vychází inscenační tým z autorčina specifického rukopisu, v němž se historický rámec stává pouze podkladem pro ryze současný tvar, kde je možné kombinovat soudobé kostýmy s odkazy na dobový kontext.


Krátký rozhovor s Michalem Langem o přípravě inscenace:

  • Vybavíte si, čím vás text zaujal po prvním přečtení?
    Už je to dávno, neboť přípravu inscenace jsme vzhledem ke coronavirové situaci v loňském roce museli odložit. Asi jsem přemýšlel o tom, jak budu trávit dva měsíce v Brně především ve společnosti žen. Poněkud jsem se toho bál, ale dámský soubor NdB je bezvadný a mé obavy rozptýlil.
  • Dokázal byste popsat, co je pro vás klíčovým tématem Nebes?
    Autorka se inspirovala hrou 12 rozhněvaných mužů Reginalda Rose, která byla i dvakrát zfilmovaná. The Welkin je taková ženská odpověď na toto dílo. A tak, jak jde ve dvanácti rozhněvaných mužích čistě o mužskou energii a mužské myšlení, tady je to samozřejmě zcela opačně. Pro mě je nesmírně zajímavé v rámci procesu zkoušení do ženského světa pronikat a zkoumat ho.
  • Ve hře je celkem 13 žen a v textu se otevírají ryze ženská témata jako je vztah k mateřství, plodnosti, ženské sexualitě. Myslíte si, že by se hra dala označit za emancipační drama?
    The Welkin je feministická hra, ale ne prvoplánovým stylem. Muži jsou zde sice vykresleni zjednodušujícím způsobem jako monstra a mrzáci, ale autorka míří do vlastních řad s apelem, že jsou to především ženy, kdo se musí chtít změnit, aby se mohl změnit svět.
  • Lucy Kirkwoodová patří mezi přední britské dramatičky a pro každou hru volí specifickou formu a styl vyprávění. Jak se to odrazilo ve vašich úvahách nad scénickým tvarem?
    Hra kombinuje různé žánry, ale naprosto nenásilně. Autorka cítí podstatu divadla a píše velmi přirozeně, nebojí se humoru, absurdit ani tragédie. Je vidět, že byla původně herečka, text je psán situačním stylem. Je velmi životaschopný, a tudíž se s ním velmi dobře pracuje. Hra je sice situovaná do poloviny 18. století, ale je psána jako současná hra s moderními postupy. Myšlení některých postav je ryze soudobé, u jiných naopak archaické. Ve hře se také například hovoří o aeroplánech, aniž by postavy věděly, co to znamená. Autorka neplánovala napsat historickou hru. Je poučena i moderní psychologií, což lze vyčíst z toho, jakým jazykem některé postavy mluví, jak jsou napsány. Scénografické řešení tedy vychází z toho, jak je text principiálně postaven a nedrží se striktně doby, ale spíše ji cituje. Mirek Kaczmarek, se kterým spolupracuji již dlouhodobě, je vynikající scénograf, který pracuje po celé Evropě, se smyslem pro jevištní znak a metaforu, a toto je skvělá příležitost, jak můžeme využít potenciál velkého jeviště Mahenova divadla. Na stejných principech, jako je scénografické řešení, stojí i hudba, kterou napsal můj syn Sebastian. Kombinuje žánr heavy metalu, pro jeho maskulinní prvky, se současnou vážnou hudbou i hudbou lidovou.

    Termíny + vstupenky na www.ndbrno.cz.

    22.11.2021 09:11:08 Redakce | rubrika - Zveme ...
  • Časopis 48 - rubriky

    Archiv čísel

    reklama

    Hrabal a muž u okna (MdB)

    Články v rubrice - Zveme ...

    Nesmrtelná komedie Světáci v MdB

    Světáci (MdB)

    „Tak třikrát whiskey s ledem, ať trošku popojedem, a dámám Hennessy...“ To je tak, když si poctiví ...celý článek


    Mistr a Markétka v Divadle v Dlouhé

    Mistr a Markétka

    Román Mistr a Markétka je jedním z nejtajemnějších děl světové literatury, plný hádanek, symbolů a náznaků. Oc ...celý článek


    Pardubický LAIK uvede novou pohádku

    Z pohádky Studia LAIK Kašpárek a drak

    Covid v minulé sezóně ovlivnil soubor Mladého divadelního studia LAIK stejně jako jeho hostitelský ansámbl Výc ...celý článek


    Cirk La Putyka uvede představení Roots

    Cirk La Putyka – Roots

    Cirk La Putyka zakončí letošní rok uvedením úspěšného představení Roots, které spojuje nový cirkus s gurmánský ...celý článek



    Časopis 48 - sekce

    LITERATURA/UMĚNÍ

    Grafiky Magdaleny Żuraw Peč

    Magdalena Żuraw Peč - Řekni, jak bude. Powiedz, jak będzie

    Spolky EducationTalentCulture a Člověk na hranici zvou na výstavu grafik Magdaleny Żuraw Peč, která nese název celý článek

    další články...