Scéna.cz 

Divadelní tipy 49. týden

Úsměvy Čestmíra Řandy
Jaromír Hanzlík připomíná tvorbu předního českého herce, od jehož narození uplynulo v minulých dnech 100 let (1998). Režie P. Vantuch. Čestmír Řanda (*5. 12. 1923 – †31. 8. 1986) byl znám jako představitel energických mužů. Narodil se v Rokycanech, absolvoval průmyslovku a hrával s místními ochotníky. To bylo ještě za války, kdy tam občas zajížděli herci z Národního divadla Jaroslav Průcha a Ladislav Pešek. Ti mu doporučili přihlásit se po válce na konzervatoř. Po studiích Řanda nastoupil v Plzni, v roce 1960 přešel do Vinohradského divadla a odtud do Národního divadla, kde byl v angažmá řadu let. Z jeho filmových rolí si připomeňme Komedii s Klikou, Einstein kontra Babinský, Bílou paní, Bouřlivé víno. Z televizních inscenací pak Začátek konce, Odsouzeného z Pinktownu a Bohoušova syna. Film mu bohužel dával jen malé role, o to byly však výraznější. Jediná jeho větší role byla postava Drtílka v Machově komedii Přehlídce velím já (1969).
Vysílání: 09.12., 09.05 hod., ČT1

Hledání ztraceného času: V říši loutek
Dnešní díl z cyklu Hledání ztraceného času se věnuje loutkařskému divadlu v Čechách. Kromě slavného Spejbla a Hurvínka uvidíme i některé loutkařské soubory, které u nás fungovaly v první polovině 20. století (1999). Režie P. Vantuch. Fenomén českého filmu Karel Čáslavský (1937–2013) a jeho zarputilá trpělivost! To jsou pilíře, na kterých stojí unikátní dílo, které vznikalo mnoho let v České televizi. Karel Čáslavský byl filmový historik, archivář a publicista, který jako jeden z mála u nás dokázal obsáhle reflektovat historické, politické a společenské události. Do loutkového divadla zavítali filmaři opravdu jen výjimečně. To, co zachytili do r. 1945, vydá tak na jedno Hledání ztraceného času, přestože loutkářská tradice u nás byla stále živá a divadel a divadélek spousta. Vedle obligátního Spejbla a Hurvínka, kteří tehdy byli na vrcholu slávy (vystupují dokonce i v reklamních filmech), uvidíme i divadélko Říše loutek, které provozovali Anna a Vojtěch Suchardovi od r. 1920. Koncem roku 1928 se přestěhovali z Letné do tehdy právě otevřené Městské knihovny, kde Říše loutek sídlí dodnes. Poslední soubor, který filmaři zachytili, bylo Loutkové divadlo Umělecké výchovy, které působilo v letech 1913-1954.
Vysílání: 10.12., 08.55 hod., ČT2

Vladivojna La Chia: 8 hlav šílenství
Hudebně-dramatický recitál věnovaný tvorbě znovuobjevené básnířky a novinářky Anny Barkovové. Režie M. Nováková. Nespoutaný hudební fenomén Vladivojna La Chia, její (pětičlenné) 4Trio – ve složení Terezie Kovalová, Sylvie Bee, Petr Uvira, Luboš Pavlík, Marie Ladrová – a herečka Gabriela Míčová, držitelka Ceny Thálie a Českého lva. Renomované osobnosti české kulturní scény přivede na jedno jeviště pozoruhodný recitál „8 hlav šílenství“ věnovaný tvorbě znovuobjevené ruské básnířky a novinářky Anny Barkovové. Komponovaný hudebně-dramatický večer, jehož autorkou je Vladivojna La Chia, spoluautorkou a režisérkou Marta Nováková, nabízí v mnoha ohledech mimořádně intenzivní, až mysticko-intelektuální zážitek. Básně zhudebněné do lyrických i expresivních skladeb střídají svérázné postřehy a komentáře nelichotivé reality v nesvobodné zemi – citace z dopisů a deníkových zápisků v sugestivním podání Gabriely Míčové coby Anny Barkovové. Vše podbarveno nenápadně neklidnými videoprojekcemi. S tvorbou a osobností Anny Barkovové se Vladivojna seznámila prostřednictvím filmu 8 hlav šílenství, ke kterému složila hudbu (nominace na Českého lva) a následně vydala netradičně pojatý soundtrack – vlastní filmovou hudbu přearanžovala do písní na básně Anny Barkovové, které nazpívaly osobnosti od alternativy po mainstream. „Právě prostřednictvím hudby ke mně začala poezie Anny Barkovové promlouvat s ještě větší intenzitou než ze stránek knih. Dalším impulzem byly následné reakce publika na koncertech. Pochopila jsem, že slova kdysi málem zapomenuté básnířky promlouvají k lidem i dnes, možná daleko naléhavěji než ve své době.“
Vysílání: 05.12., 00.15 hod., ČT art

Život hledáčkem Petra Bruknera
Portrét legendárního herce Divadla Járy Cimrmana, ale i uznávaného fotografa, manžela a píseckého patriota. Připravil P. Bartovský. V roce 2023, kdy Petr Brukner oslavil osmdesáté narozeniny, se studenti z Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku v čele s režisérem Pavlem Bartovským rozhodli vzdát mu hold dokumentem a obdarovat tím i jeho všechny fanoušky. Petr Brukner je asi náš nejznámější „naivní“ herec. Je nejen legendárním členem souboru divadla Járy Cimrmana ale i filmovým a televizním hercem, talentovaným fotografem, výtvarníkem, tvůrcem koláží atd. Výrazná část dokumentu se tak věnuje právě jeho druhé umělecké vášni a to focení. Fotografie z jeho života se tak ve filmu prolínají s osobním životem. V dokumentu samozřejmě nechybí další herci z divadla Járy Cimrmana, jako Zdeněk Svěrák a Petr Reidinger, ale ani Petrova rodina. Dokumentární portrét mapuje kromě jeho osobního života a herecké kariéry i všechny Petrovi umělecké aktivity. Zobrazuje ale i jeho případné životní strasti s nimiž se musí v životě poprat. I třeba se současnými trendy, jako je Instagram a selfie fotografie.
Vysílání: 06.12., 21.35 hod., ČT art
Opakování: 08.12., ČT art

Dejvické divadlo (11/13) - Nové cesty, nové hry
Jedinečná pražská scéna od počátku po dnešek. Nový dokumentární cyklus A. Kisila. V roce 2015 vstupuje Ivan Trojan na jeviště Dejvického divadla poprvé jako režisér. Nikoli s divadelní hrou, ale s tématem, které společně s kolegy dotvoří do inscenace s názvem Zásek. O rok později je uváděna nová hra Daniela Mailinga Vzkříšení v režii Michala Vajdičky. Jako režisér se vrací ke spolupráci se souborem Miroslav Krobot a připraví ve spolupráci s Cirkem La Putyka inscenaci Honey, která se hrála v prostorách partnerského souboru JATKA78. Od roku 2017 se novým uměleckým šéfem Dejvického divadla stává Martin Myšička.
Vysílání: 07.12., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 10.12., ČT art., 12.12., ČT art

Příběhy obyčejného šílenství
Ivan Trojan v hlavní roli komedie Petra Zelenky o člověku, který se rozhodl brát šílenství okolního světa jako inspiraci. Kultovní inscenace Dejvického divadla (2010). Dále hrají: N. Divíšková, M. Krobot, K. Melíšková, M. Myšička, J. Ornest, Z. Žádníková-Volencová, J. Holcová, J. Plesl, K. Lidová a P. Šimčík. Kamera J. Hruša. Divadelní režie P. Zelenka, televizní režie J. Brichcín. Když v listopadu 2001 uvedlo Dejvické divadlo divadelní prvotinu známého filmového režiséra Petra Zelenky, stal se z ní rázem pražský hit, který vydržel na jevišti po mnoho let. Příběhy obyčejného šílenství se také rozletěly do světa, byly hrány ve dvanácti zemích, včetně USA, naprostým šlágrem se staly v Polsku, kde byly uvedeny v jedenácti divadlech. Příběhy obyčejného šílenství mají také dvě Ceny Alfréda Radoka. Staly se Hrou roku 2001 a umělecký šéf Dejvického divadla Miroslav Krobot získal za roli Otce v této inscenaci ocenění Talent roku. Výlučná autorská hra Petra Zelenky, mimořádně úspěšný titul Dejvického divadla byl také autorem v roce 2005 zfilmován. V polovině září roku 2009 po osmi úspěšných sezónách byla odehrána dvě poslední představení. Česká televize byla při tom.
Vysílání: 09.12., 20.15 hod., ČT art