Scéna.cz 

Festival ve Vídni představil středoevropskou divadelní tvorbu

Středoevropský divadelní kolotoč ve vídeňském divadle Brett představil více než dvě desítky představení, ale rovněž scénická a autorská čtení, pódiové diskuse a výstavy. Přehlídka současných uměleckých tendencí divadelních tvůrců z Česka, Polska, Slovenska a Maďarska se setkala u publika s poměrně slušným ohlasem. Podle ředitele divadla Ludvíka Kavína bylo hlediště s kapacitou přibližně stovky míst zaplněno v průměru ze sedmdesáti procent.
„Pokusili jsme se o první masivnější představení divadelní tvorby těchto čtyř středoevropských zemí v Rakousku. S realizací festivalu snad můžeme být spokojeni,“ říká Kavín. Vzhledem k tomu, že je ovšem festival kulturní záležitostí, která nemá širší podporu rakouských médií, návštěvníky byli především lidé se všeobecným kulturním přehledem a zájmem o dění v sousedních státech, mezi nimi i příslušníci takzvané druhé generace, "kteří chtějí poznat divadlo zemí, odkud přišli jejich rodiče."

Nad Středoevropským divadelním kolotočem, jenž se konal od 14. února do 11. března 2006, převzali záštitu velvyslanci zúčastněných států. Hlavní podporu ve výši 20.000 eur (přibližně 600.000 korun) poskytl mezinárodní Visegrádský fond. Českou divadelní scénu reprezentovali ve Vídni pražská Archa a Farma v jeskyni, brněnské Malé divadlo kjógenu a absolventi Janáčkovy akademie múzických umění s inscenací Akvabely. S velkým úspěchem se setkalo vystoupení moravského souboru Ha Chucpa zabývající se židovskými písněmi a tanci. Mezi slovenskými zástupci nechybělo ani Divadlo z pasáže z Banské Bystrice, které do svých představení integruje mladé mentálně postižené lidi. Organizátoři by rádi pokračovali v projektu i v dalších letech a pořádali každého půl roku festival věnovaný samostatně jedné ze zemí Visegrádské čtyřky. Letos od 1. srpna do 9. září by měli nastudovat a posléze prezentovat společný divadelní projekt studenti divadelních akademií z Rakouska a čtyř států Visegrádu: Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Brněnský rodák Kavín se svou ženou, herečkou Nikou Brettschneiderovou, emigrovali do Rakouska již téměř před třiceti lety. Divadlo v šestém vídeňském obvodu provozují oba signatáři Charty 77 od roku 1984. Za tu dobu v něm vystoupila řada osobností kulturního světa, například dnes již zesnulý písničkář Karel Kryl. Název instituce vychází částečně z příjmení absolventky JAMU Brettschneiderové a dílem odvozením z němčiny (das Brett=prkno). Oba umělci vybudovali divadlo vlastníma rukama z opuštěné továrny na nábytek. I dnes je hlavním a prakticky jediným, motorem L. Kavín, který zastává současně funkci režiséra, dramaturga, herce, propagátora, ale příležitostně i uklizečky. Hlavním cílem je ovšem dostatek finančních prostředků na provoz divadla. Narozdíl od dnešních začínajících umělců, kteří si stěžují na nedostatek financí i zájmu veřejnosti, dokáže si divadlo Brett vytvořit pozitivní motivaci: „Vzpomínám, jak jsme toužili dělat divadlo po svém, bez cenzury. Tak se musíme starat,“ říká Kavín pragmaticky.