Scéna.cz 

Dokument o Františku Emilu Burianovi – Fanatik tvořivosti

V sobotu 11. srpna 2007 od 21.35 h uvede ČT2 zajímavý dokument o divadelním tvůrci E.F. Burianovi, kterého představuje režisérka Jana Hádková ve filmu Fanatik tvořivosti především jako vynikajícího hudebníka.
Jméno Emila Františka Buriana si většina lidí spojuje s avantgardním divadlem předválečného Československa a konkrétní činností Burianova Déčka. Jen zasvěcení tuší, že Burian nebyl umělcem jednoho oboru - kromě toho, že byl dramatikem, režisérem, příležitostně také scénografem, byl také spisovatelem, etnografem, jazzmanem, ale původně, i svým vzděláním, byl především hudebním skladatelem.

Dokumentární film režisérky Jany Hádkové se pokouší zachytit právě tuto stránku jeho umělecké činnosti. Mapuje jeho hudební vývoj, připomíná jeho známé i neznámé skladby z oblasti populární i vážné hudby a všímá si i jeho kompozic pro film a divadelní scénu.

Burian napsal od svých šestnácti let přes dvě stě hudebních děl - byly mezi nimi sonáty, suity, kvarteta, opery i kantáty, jazzové skladby, orchestrální skladby a v padesátých letech pak i oslavné písně. Protože se v současné době hrají jeho skladby velmi zřídka - jedním z důvodů je i nesnadná dostupnost jeho hudebního odkazu - a rovněž není k dispozici mnoho použitelných nahrávek, nechali autoři dokumentu některé skladby nastudovat přímo pro film. Živě tu zazní například Americká suita pro dva klavíry z roku 1926, Sonáta C dur pro klavír v podání Tomáše Víška nebo árie z Burianovy opery Před slunce východem, které nastudoval přední český pěvec Ivan Kusnjer s klavíristou Jiřím Pokorným. Po více než sedmi desetiletích má tak divák příležitost udělat si představu o Burianově prvním operním díle, které v roce 1925 uvedla opera Národního divadla.

Kromě muzikologa dr. Josefa Beka, který provází celý film jako zasvěcený badatel a znalec Burianova hudebního díla, vystupují v dokumentu i osobnosti, které Buriana zažily ještě při jeho umělecké činnosti ve třicátých a čtyřicátých letech - herečka Milena Vildová-Caltová, která začínala v Burianově Voicebandu v roce 1939, skladatel Jiří Sternwald, člen Burianova jazzového orchestru v pražském Mánesu a později jeho spolupracovník v Déčku nebo Božena Brodská, která tančila u Buriana koncem čtyřicátých let. Skladatel Jan Klusák se tu vyznává z obdivu k Burianovým operám, muzikolog Josef Herman hodnotí jeho scénickou hudbu a hudební publicista Jan Šmolík se zamýšlí nad Burianovým poválečným lidským i uměleckým extempore. Emil František Burian-skladatel může být pro mnohé milovníky české hudební kultury dvacátého století zajímavým objevem.