zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Hudební tipy 14. týden

Ikony Kamila Střihavky

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Na plovárně s Vladimírem Gumou Kulhánkem
Rozhovor Marka Ebena s legendárním baskytaristou. Režie J. Hojtaš (Premiéra). Vladimír „Guma“ Kulhánek se narodil 4. 9. 1944 v Praze. V současné době je člen skupin Livin Free a Flamengo Reunion Session. Už od dětství mu ale učarovaly basové tóny. Jeho prvním nástrojem však byla kytara, kterou si koupil za peníze vydělané na chmelové brigádě. Na svém maturitním večírku z nouze zaskočil za basistu, který se kapele prostě ztratil. Basu si tehdy vzal Vláďa domů a začal na ni pilně cvičit. Jeho prvním významnějším počinem byl v letech 1964–1965 Donald, jak se tehdy říkalo „Donaldi.“ Tehdy se poprvé potkal s kytaristou Zdeňkem Juračkou, s nímž později působil ještě v několika kapelách. To už Guma hrál na baskytaru, které podle jeho vlastních slov nešlo odolat. Od té doby Kulhánek prošel celou řadou významných skupin, které psaly historii českého rocku. Například Flamengo, Bohemia, Stromboli. Nesmazatelnou stopu zanechal i v Etc... Vladimíra Mišíka. Pro něj složil mnoho nezapomenutelných písní, třeba Město z peřin či Dole na Letné. Pod vlivem Jaca Pastoriuse, který je dodnes jeho vzorem, začal hrát na bez pražcovou baskytaru. Komentoval to následovně: „Já už jsem po tom zvuku toužil hrozně dávno, protože jak jsem hrál na ten kontrabas, tak jsem si říkal, že by to určitě šlo udělat. Ale nenapadlo mě vytrhat ty pražce. A pak jsem právě slyšel Jaca, kterej ty pražce vytrhal, a bylo to.“ Mimo rockovou scénu je zřejmě nejznámější Gumovo působení v Divadle Semafor, odkud později přešel do doprovodné skupiny Evy Pilarové. Jeho baskytaru však můžeme slyšet i na deskách Karla Gotta či dalších popových umělců. Podílel se také na spoustě filmové muziky. V letech 1981–1984 byl Kulhánek členem Blues Bandu Luboše Andršta, se kterým vydal nezapomenutelné album Blues z lipového dřeva (1984). Na otázku, zda si troufne říct, které období pro něj bylo umělecky nejlepší, odpověděl: „Tak to si určitě troufnu. To bylo Flamengo, protože jsme žili a fungovali jako kapela, což už se dneska nevidí, protože každej, aby se uživil, hraje v několika kapelách.“ Není divu, vždyť s Flamengem natočil zásadní desku české rockové historie Kuře v hodinkách (1972), kterou mají fanoušci ve velké úctě dodnes. Tato deska oslavila už 50leté jubileum a znovu obnovené Flamengo, nesoucí název Flamengo Reunion Session, se spolu s Gumou Kulhánkem vydalo na speciální turné. Nelze vyjmenovat všechny desky, na které Guma svým uměním přispěl. Kromě těch zmíněných připomeňme ještě Provisorium (1973) Deža Ursinyho, Zrnko písku (1978) kapely Bohemia, Stromboli (1987), Time’s Arrow (2017) skupiny Energit či nejnověji album Voices From Beyond (2019), které nahrála kapela Livin Free. Tam je Guma i ve svém věku nedílnou součástí.
Vysílání: 05.4., 21.10 hod., ČT art
Opakování: 11.4., ČT2

Ikony Kamila Střihavky
Dan Bárta hostem v hudebním cyklu věnovaném osobnostem české scény, které se nesmazatelně zapsaly do historie rocku (2022). Režie M. Levek. V galerii významných individualit naší rockové scény nemůže chybět zpěvák Dan Bárta, s nímž navíc průvodce pořadem Kamila Střihavku spojuje dlouholeté přátelství založené na společném vystupování v ikonické adaptaci amerického muzikálu A. L. Webbera Jesus Christ Superstar. Takže společně úvodem vzpomenou na role Jidáše (Bárta) a Krista (Střihavka) a excelentní představení, které v raných devadesátých letech minulého století znamenalo impozantní vstup muzikálu na české území. Bárta prošel několika kapelami, z nichž nejvýznamnější roli sehrála Alice, s ní se dostal do širokého povědomí rockového publika jako zpěvák nezvykle širokého rozsahu, intenzivního nasazení i originální interpretace. Vzpomene i na účinkování s J.A.R. a svou skupinu Illustratosphere, zazpíval si i s Bobbym McFerrinem. Společná skladba na závěr – Kontrabásník.
Vysílání: 07.4., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 08.4., ČT art., 11.4., ČT art

Mirek Kemel & kapela
Vynikající textař a známý český karikaturista dokáže se svou kapelou uhranout publikum chytrou muzikou na pomezí folk-rocku a šansonu. Režie P. Jirásek (Premiéra). Mirek Kemel je širokému kulturnímu publiku známý především jako vynikající karikaturista, který navázal v pojetí filozofické i politické kresby na Renčína či Jiránka. Už před pár lety ale zaujal i jako folkový písničkář, který kolem sebe soustředil vynikající doprovodné muzikanty. Kemel ve svých textech dokáže být sdělný a přesný, aniž by se uchyloval k textovým klišé či banalitám. Jeho poetika kráčí ve šlépějích vytříbeného českého básnictví i té nejlepší písňové textařiny, Kemel pracuje se srozumitelnými, ale zároveň poetickými metaforami, a dokáže vytvořit až uhrančivou atmosféru celku. Navíc těží z přirozeného, velmi příjemného vypravěčského hlasu – a i hudební stránka jeho písní je jakoby důvěrně známá, přehledná, nikoliv však banální. Jeho harmonie i melodie vždy obsahují překvapivé momenty. Na pódiu navíc těží z podpory vynikajících muzikantů, kteří – opřeni o základ jemnějšího folk-rocku – dokážou překračovat hranice žánrů. Co ale plyne z rozhovorů, kterými je koncert doplněn: to nejdůležitější na Kemelově kapele je lidská sounáležitost, to obyčejné, ale zároveň klíčové kamarádství, které překračuje hranici hudby. A snad právě proto dokáže být výsledný pódiový dojem tak přesvědčivý. Bez velkého humbuku vyrostl v posledních deseti letech z Kemela velký písničkář, který dokáže přinášet příběhy s téměř terapeutickým přesahem. Koncertní záznam v intimní atmosféře Café v kině ve Veselí nad Moravou přináší průřez toho nejlepšího z Kemelovy písňové tvorby.
Vysílání: 07.4., 20.40 hod., ČT art
Opakování: 08.4., ČT art

Hudební návštěva v muzeu: Júlia Kozáková a Manuša
Tradiční romské písně středoevropského regionu ve špičkovém podání slovenské zpěvačky Júlie Kozákové a její romské kapely Manuša. Režie M. Caban (Premiéra). Série koncertů z Hudebního muzea se rozrůstá o folklórní program – temperamentní čardáše i tklivé smutné romské písně zazní v interpretaci talentované zpěvačky Júlie Kozákové za doprovodu naprosté špičky romské hudební scény – houslisty Viliama Didiáše, cimbalisty Ľubomíra Gašpara, violisty Vojtecha “Bélu” Botoše a kontrabasisty Jána Riga. V romštině Manuša znamená „lidé“ – dle Júlie Kozákové, tváře kapely, nám zde „lidé“, předchůdci Romů, zanechali písně napsané životem a prověřené mnohými generacemi. „Lidé jsme my všichni bez ohledu na původ či barvu pleti. Žijeme spolu na jedné planetě a máme mnoho jinakostí a zvláštností, kterými se můžeme vzájemně obohacovat. A tak se stalo i mně, člověku bez romských kořenů, že mě na mé cestě obohacují romské tradiční písně. Okouzluje mě jejich hloubka, jednoduchost a nespoutanost. Učí mě, že smutek je stejně tak krásný a potřebný jako radost. Přeji si, abychom se nechali obohacovat dary ostatních a dělili se o ty své,“ říká Júlia Kozáková. Album Manuša, které tvoří základ pořadu, se v nedávno zveřejněném žebříčku hudebních alb World Music Charts Europe 2022 umístilo ze všech slovenských alb nejvýše.
Vysílání: 08.4., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 11.4., ČT art

Khamoro 2022
Khamoro – romsky sluníčko. Festival, který pomáhá Romům najít mnohdy "raději ztracenou" identitu a bojuje proti stereotypům a xenofobii. Hudební pořad režisérky Markéty Oddfish Nešlehové o 24. ročníku konaném v Praze (Premiéra). Světový romský festival Khamoro, který je jedním z největších svého druhu na světě, má bohatou historii od svého založení organizací Slovo 21, z. s. v roce 1999. Prezentuje romskou kulturu a profesionální romskou hudbu široké veřejnosti (z ČR i ze zahraničí) ve všech jejích rozměrech a podobách a dokazuje, že romská kultura a hudba je plnohodnotnou součástí českého a světového kulturního dědictví. O jeho nadnárodním významu pak svědčí získané ocenění prestižní evropské značky pro umělecké festivaly – EFFE Label (Europe’s quality stamp for remarkable arts festivals) pro roky 2019–2021, která zaručuje jeho vysokou uměleckou a profesionální kvalitu a hodnotu. Khamoro festival pomohl a dále pomáhá zdokumentovat a uchovávat informace a materiály o romské hudbě a kultuře za období posledních 24 let. Nikdo na světě nemá takové množství sesbíraného materiálu týkajícího se romské kultury a hudby. Mnoho lidí stále romskou hudbu nezná nebo ji jen letmo někde zaslechlo. Proto bude hlavním cílem tohoto dokumentu romskou hudbu divákům představit, a to nejlepším možným způsobem, kterým bezesporu je galakoncert festivalu Khamoro se světovými romskými hudebníky. Romská hudba je plná energie, emocí, je barevná a hravá. Publikum si dokáže zcela získat během několika prvních minut.
Vysílání: 08.4., 21.10 hod., ČT art
Opakování: 11.4., ČT art

20.3.2023 09:03:09 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 26 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Lípa Musica 2024

Články v rubrice - Z éteru

Uprostřed běhu: Honza Vyčítal

Uprostřed běhu: Honza Vyčítal

Uprostřed běhu: Honza Vyčítal
Dokumentární vzpomínka na legendu country hudby a známého karikaturistu, věno ...celý článek


Hudební tipy 27. týden

Michal Tučný

Michal Tučný po 25 letech aneb Už nikdo neví
Hudební setkání "posledního kovboje" Michala Tučného a jeho př ...celý článek


Beatles, kluci z Merseyside

Beatles, kluci z Merseyside

Beatles, kluci z Merseyside
Cesta talentovaných mladíků z Liverpoolu na světová podia. Britský hudební doku ...celý článek


Hudební tipy 26. týden

Kombo: Visací zámek

Hudební profil – Karel Zich
Malá vzpomínka na populárního zpěváka, od jehož narození uplynulo 75 let ...celý článek


Dokumenty Whitney Houston nikdy a Liam Gallagher

Whitney: úžasný hlas, smutný příběh

Whitney: úžasný hlas, smutný příběh
Životní příběh americké zpěvačky, který z hvězdných výšin dospěl k trag ...celý článek



Časopis 26 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Příběhy filmových legend

Nicole Kidmanová

Nicole Kidmanová: oči dokořán
Narodila se na Havaji, ale je nejzářivější australskou hvězdou všech dob. Fra celý článek

další články...