Laurent Petitgirard
Státní opera Praha nabídne 7. února 2002 další velkou událost ve své historii: světovou premiéru opery Sloní muž francouzského skladatele Laurenta Petitgirarda, který se představí zároveň i jako dirigent svého díla. Protože více než šest týdnů před tímto Dnem D trávil pan Petitgirard v Praze hektickými přípravami inscenace, využili jsme malé skulinky k rozhovoru.
Čím Vás život Josepha Merricka tak zaujal?
Kultovní film Davida Lynche byl založen na pamětech doktora Trevise, který si v Merrickově případu ale přisoudil hlavní roli. My jsme s Ericem Nonnem založili libreto na velmi zajímavé Merrickově biografii, která je zcela odlišná. Ukazuje se v ní, že nejen Tom Norman, ředitel londýnské show, v níž je Merrick coby „zrůda“ vystavován, ale i jeho spolupracovníci Merricka velice milovali. Poté, co byla tato show z iniciativy doktora Trevise zakázána, odjíždí Merrick do Belgie – a v kapse má 50 liber, což bylo v té době obrovské bohatství! Takže i to je důkaz, že Norman se vždycky choval k Merrickovi fér.
V Belgii byl Merrick okraden, zbit a zbědovaný se vrací do Londýna – má sebou pouze vizitku dr. Trevise, a tak se k němu vydá. Na rozdíl od Toma Normana ale dr. Trevis Merrickovi nikdy neporozuměl. Ukazoval ho nahého jiným doktorům, k čemuž by se Norman nikdy nepropůjčil. Závěr svého života prožil Merrick, který se stal vlastně prvním sponzorovaným pacientem v historii, velice společensky, navštěvoval divadla, dokonce sedával v královnině lóži a vlastně byl, ovšem s výjimkou vědomí svého fyzického stavu, takřka šťastný. A to je právě ta dvojpólnost Merrickovy osobnosti, která mě zaujala.
Složitá. Po dokončení opery v roce 1999 jsem rozeslal klavírní výtahy opery řadě francouzských operních ředitelů. Žádná odpověď.
Obojí. Proto jsem využil svého kontaktu s orchestrem v Monte Carlo, který často diriguji a který je mimochodem naprosto skvělý, a nahrál jsem s nimi operu na CD pro firmu Harmonia Mundi. S vynikajícími sólisty v čele s Nathalií Stutzmann v titulní roli. Úplně jsem se tím zruinoval. Setkala se ale s mimořádně vynikajícími recenzemi z celého hudebního světa. Oslovil jsem opět francouzské operní ředitele, a tentokrát jim poslal i CD, aby měli konkrétní představu o díle. A zase nic.
Prostřednictvím dirigenta Vincenta Monteila, který byl v porotě Mezinárodní operní soutěže vypsané Státní operou v Praze, se s mou operou seznámil intendant Státní opery Praha, pan Daniel Dvořák a ihned projevil o mé dílo zájem. Inscenace vzniká v koprodukci s Operou v Nice, kde François Roussillon bude pro televizi France 3, TV 1 a pro NHK natáčet záznam inscenace. Chtěl jsem sice, aby tento záznam byl pořízen ze světové premiéry v Praze, ale nebylo to finančně ani organizačně možné.
Jsem rád, že se mi podařilo vyjádřit vděčnost Praze alespoň tím, že sbor a sólisté Státní opery provedou za doprovodu Berlínských symfoniků koncertní verzi opery 28.4.2002 pod mou taktovkou v Berlínské filharmonii.
TIP!
Časopis 19 - rubriky
Časopis 19 - sekce
DIVADLO
VČD uvede derniéru hry Kdo se bojí Beatles
Pardubický soubor před rokem uvedl českou premiéru hry slovenského dramatika Viliama Klimáčka Kdo se bojí Beat celý článek
HUDBA
Hudební tipy 19. týden
Alicia Keys: Live in LA
Komorní a zároveň emocemi prodchnuté vystoupení jedné z nejosobitějších a nejorigin celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Výtvarné tipy 20. týden
Ztracené poklady Egypta: Záhady egyptské Sfingy
Je stejně tajemná jako slavná. Prozkoumejte minulost jedné celý článek