Scéna.cz 

Miřenka Čechová a Joao Gilberto

Děti sametu: Miřenka Čechová
Baletka, která se vzbouřila a jako tanečnice a performerka dobyla Ameriku. Dokumentární cyklus ČT (2014). Režie A. Sirotková. Miřenka Čechová, narozená roku 1982, chodila jako spousta malých holek v Aši do hudebky. Na klavír a na balet. Když jí bylo deset let, doporučila tamní učitelka jejím rodičům, aby ji přihlásili na pražskou taneční konzervatoř. Rodiče byli zásadně proti, ale nechali dceru, aby se přijímacích zkoušek zúčastnila. Po jejich úspěšném složení už v případě tvrdohlavé Miřenky cesta zpátky nevedla. Rozhodla, že se stane nejlepší baletkou na světě. Léta diktátorského drilu na taneční konzervatoři zpětně popisuje jako nejhorší období svého života. Přesto školu dokončila, ale absolutoriem také s baletem skončila. Následně studovala na katedře nonverbálního divadla HAMU a současně na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU. S mimem a performerem Radimem Vizvárym založili v roce 2006 soubor nonverbálního divadla Tantehorse, který se velmi rychle (stejně jako jeho dva protagonisté) dostal na špičku současného světového pohybového divadla. S režisérem Petrem Boháčem následně pak Miřenka založila ještě umělecké sdružení Spitfire Company. V roce 2010 získala Fulbrightovo stipendium, které jí otevřelo cestu na americkou nezávislou scénu a v podstatě do celého světa. Ve svých třiceti letech vedla master classes nejen v USA, ale také třeba v Japonsku či Indii. Její sólová inscenace S/he is Nancy Joe byla deníkem Washington Post zařazena mezi tři nejvýznamnější inscenace roku 2012 v kategorii současný tanec a o rok později získalo toto představení na téma transgenderu prestižní cenu Herald Angel na největší světové přehlídce divadla a tance, Fringe Festivalu ve skotském Edinburghu.
Vysílání: 26.7., 01.50 hod., ČT art

Kde jsi, Joao Gilberto? (2/2)
Pátrání po legendě bossa novy. Německý hudební dokument (Premiéra). Zpívající kytarista Joao Gilberto, rodák z brazilské Bahie, dožil se v roce 2019 osmaosmdesáti let. Počátkem padesátých let minulého století založil fenomén popové samby, kterou počátkem šedesátých let s kolegou Tomem Jobimem vybrousil na bossa novu, hudbu se sugestivním off-beatem, s rytmickými akcenty na liché doby. Se svým šeptaným vokálem byl velkým stylistou, kromě svých písní Bim Bom, Acapulco. Um Abraco no Bonfá nebo Undiú, objevně interpretoval skladby brazilských kolegů Toma Jobima, Djavana, Gilberto Gila, Viniciuese De Moraese a dalších.
Vysílání: 29.7., 23.05 hod., ČT art
Opakování: 03.8., ČT art