Scéna.cz 

Hudební pohádka s Ivou Bittovou

„Jak hloupě se často chovají dospělí lidé, když chtějí být důležití,“ právě to je téma pohádkové předlohy spisovatele Wilhelma Hauffa Mladý Angličan, kterou uznávaný skladatel Aleš Březina zhudebnil na objednávku Strun dětem pod názvem Opičák a pitomci. Na premiéru se mohou malí i velcí diváci těšit již 27. listopadu od 17.50 hod na platformě Film Naživo, kde bude následně záznam k dispozici.

Příběh o lidské závisti a hlouposti zkomponoval Březina přímo pro Ivu Bittovou, která zde zúročí nejen svůj hudební i herecký talent. „Iva je vypravěčkou příběhu i představitelkou všech postav v něm účinkujících. Jako vynikající hudebnice i herečka se v nich bude moci vyřádit, a já doufám, že si to užije ona i diváci,“ vysvětluje Aleš Březina. „Mé přání je předat pozitivní energii všem divákům, inspirovat a umět se také aspoň na chvíli vrátit do dětství, připomenout si naši bezprostřední hravost a smysl pro humor,“ doplňuje Iva Bittová.

Pod režijním vedením Viktora Tauše v hudební pohádce doprovodí Ivu Bittovou vynikající houslista Pavel Fischer, někdejší primárius Škampova kvarteta a také dětský sbor Škatulata pracující pod vedením sbormistryně Markéty Džunevy při ZUŠ Libčice. Pohádkový příběh podtrhnou hravé kostýmy výtvarníka Petra Nikla. „Premiéry se nemůžeme dočkat od března 2020. Po nejrůznějších nezbytných přesunech jsme se rozhodli vsadit na Film Naživo a tým Viktora Tauše a premiéru uvést mimořádně online. Máme radost, že se tak dlouho očekávaná premiéra dostane k více divákům,“ vysvětluje Dana Syrová, ředitelka festivalu Struny dětem.
Představení / koncert Opičák a pitomci bude možné sledovat na www. filmnazivo.cz/detail/196-opicak-a-pitomci za poplatek 249 Kč.

Opičák a pitomci je pohádka o lidské zvědavosti a hlouposti. Na tu v příběhu vyzrál neznámý cizinec, který si vystřelil ze svých pomlouvačných sousedů. Od cirkusu si koupil opičáka, kterého prohlásil za svého mladého synovce z Londýna. Než jej sousedům představil, naučil jej pár slov anglicky i česky, naučil jej tancovat, koupil mu drahé pestrobarevné oblečení. Lidé z městečka si mysleli, že je to nová móda v Londýně a začali opičákovo oblečení napodobovat a předhánět se v tom, kdo se obleče podivněji. Dokonce začali napodobovat i opičákovo divoké tančení a také se předháněli, kdo zatancuje ještě divočeji. Nakonec byl opičák, jakožto mladý muž z Londýna, pozván na ples pořádaný panem starostou. Všechny dívky s ním chtěly tančit a všichni chlapci soutěžili, kdo ho lépe napodobí. A jak to dopadlo? Uvidíte už 27. listopadu. „Pohádkovou knihu Wilhelma Hauffa Karavana jsem miloval již jako dítě, a když jsem se k ní po desetiletích vrátil, znovu jsem jí byl nadšen. Je v ní velké napětí i úžasný humor, což je báječná kombinace,“ dodává Březina.

Málokdo umí spojit zvuk houslí se svým hlasem tak jako Iva Bittová. A málokdo je tak stále jiný a přitom svůj ve všem, co dělá! Rodačka z Bruntálu patří k nejvýraznějším osobnostem české alternativní scény. Od prvního ročníku na brněnské konzervatoři byla členkou brněnského Divadla Husa na provázku, kde setrvala 10 let. Ještě jako studentka na sebe upozornila rolí Eržiky ve filmu Balada pro banditu, následovalo několik celovečerních filmů, např. Ostrov stříbrných volavek, Růžové sny, Zápisník zmizelého. Před herectvím však nakonec dala přednost houslím a zpěvu. Vytvořila řadu autorských projektů s bubeníkem Pavlem Fajtem, skupinou Dunaj a později i se Škampovým kvartetem. Její aktivity sahají od vlastních interpretací lidových písní přes experimentální jazz a rock až po úpravy skladeb vážné hudby. Další etapou a zdrojem inspirace bylo studium barokních houslí a barokního zpěvu na Akademii staré hudby a také studium hudební vědy na Masarykově univerzitě v Brně. V Borech na Vysočině založila pěvecký sbor Babačka, se kterým spolupracuje i koncertuje dodnes.

Hudební skladatel, muzikolog a také dlouholetý ředitel Institutu Bohuslava Martinů Aleš Březina napsal hudbu k oceňované opeře Zítra se bude… o Miladě Horákové či k opeře Toufar o životních osudech komunisty umučeného kněze a množství další scénické hudby. Jeho hudba zní i ze dvou desítek českých filmů režisérů Jana Hřebejka, Petra Zelenky, Jiřího Menzela či dokumentů Olgy Sommerové a Olgy Špátové. Složil hudbu také pro řadu celovečerních pohádek, například Nejlepší přítel, Princezna a půl království či nejnověji O vánoční hvězdě. Je autorem muzikálů Liduschka (Baarová) pro DJKT Plzeň a Charlotte. A Tri-Coloured Play with Music pro kanadský soubor Theaturtle Toronto. K jeho posledním pracím patří rodinný balet Mauglí pro Divadlo F. X. Šaldy v Liberci. Za svou práci pro divadlo získal dvě ceny Alfréda Radoka, byl nominován na cenu European Film Composer, několikrát byl nominován na Českého lva i na Cenu české filmové kritiky.