zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Opery: Osud a Lancelot

Osud (NdB)

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Osud
Slzy tvé až v dlaních přelévat… Opera Leoše Janáčka v režii Roberta Carsena a nastudování Národního divadla Brno. V dvojroli Živného E. Casari a P. Sheffield a v roli Míly A. Poláčková. Režie televizního záznamu J. Kořínek (Premiéra). Osud patří mezi jen zřídka uváděné opery Leoše Janáčka. Důvodem je neobvyklé libreto, ke kterému sepsal předlohu sám Janáček. Inspiroval se přitom osudovým setkáním v lázních. V Luhačovicích propadl kouzlu dávné lásky jiného skladatele, který rozčarování nad vztahem, jenž nedopadl podle jeho představ, ztvárnil v opeře – Janáček se rozhodl napsat operu, která její jméno očistí.... Tak se postupně zrodila postava skladatele Živného, který se setká v lázních se svou osudovou láskou Mílou. Milenci jsou od sebe odloučeni, aby se po letech potkali znovu. Zatímco on zhrzen žárlivostí o své nešťastné lásce k ní skládá operu, jen aby zjistil, že dítě, které porodila, je jeho a svou lásku k němu nikdy nezradila. Avšak Mílina matka jejich vztahu stále nepřeje. A ten spěje k nešťastnému konci...
Osud složil Leoš Janáček jako svoji čtvrtou operu, bezprostředně po úspěšném uvedení Její pastorkyně. Zveršováním vlastní předlohy do podoby libreta pověřil mladou básnířku Fedoru Bartošovou, přítelkyni jeho zesnulé dcery. Od ostatních Janáčkových oper Osud odlišuje novátorská volba místa děje: měšťanské prostředí. Už úvodní orchestrální valčík nás přenáší mezi vybranou lázeňskou smetánku. Prostou mluvu vystřídal jazyk v duchu dekadentních básníků, ačkoliv i zde čerpal Janáček ze zápisků a pozorování skutečné mluvy při pobytu v Luhačovicích. V pojetí Roberta Carsena, který se k Janáčkovi vrací již po šesté, se mohou diváci těšit na pro tohoto renomovaného autora typické vizuálně vytříbené zpracování v souladu s autorským záměrem, a originální propojenost kostýmů a scény. Robert Carsen vytvořil operu speciálně pro Janáčkovu operu Národního divadla Brno čtyři roky po úspěšné Káti Kabanové. Na složité Janáčkovo libreto zvolil rozhodné řešení. Roli Živného rozdělil do dvou, do role mladého Živného, který zažívá lásku v Luhačovicích, obsadil Enrica Casariho, a do role starého Živného, který o osudovém setkání píše operu, Philipa Sheffielda. Hvězdné obsazení doplňuje Alžběta Poláčková v roli Míly a Natascha Petrinski jako matka. Hudebního nastudování se ujal šéfdirigent NdB Marko Ivanović.
Vysílání: 23.5., 20.15 hod., ČT art

Lancelot
Televizní inscenace znamenité moderní české opery Luboše Fišera na libreto Evy Bezděkové (1998). Hrají a zpívají: B. Petrovič, S. Šaturová, L. Márová, V. Kříž, D. Tolaš, B. Rösner, S. Laurinová a další. Komorní orchestr Pražských filharmoniků řídí P. Kühn. Kamera M. Kubala. Scénář a režii měl významný operní, divadelní a televizní režisér T. Šimerda, který zítra oslaví 70. narozeniny.
Luboš Fišer (*30. 9. 1935 – †22. 6. 1999) byl český hudební skladatel, významný autor soudobé vážné hudby. Byl také vyhledávaným a oceňovaným autorem hudby k filmům (např. Případ pro začínajícího kata, Petrolejové lampy, Zlatí úhoři, Adéla ještě nevečeřela) a televizním inscenacím (Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou a na tři sta dalších). Jeho raná opera Lancelot měla divadelní premiéru v roce 1961. Dramatický příběh lásky Lancelota ke krásné Sandrině byl uveden na mnoha jevištích. V roce 1973 se dočkal prvního televizního zpracování v režii Ivana Kotrče (obsazení – titulní roli zpíval Zdeněk Švehla, hrál Josef Čáp, Sandrinu představovala Kateřina Macháčková, hlas jí propůjčila Jadwiga Wysoczanská). Nové televizní adaptace se roku 1998 ujal zkušený televizní i divadelní režisér Tomáš Šimerda, který obsadil do titulní role Bohdana Petroviče, Sandrinu zpívala Simona Šaturová, matku Libuše Márová, rytíře Vratislav Kříž, mluvených hereckých rolí se ujali Sabina Laurinová a Boris Rösner. Melodická a – i uchu nezkušeného posluchače přístupná – hudba Luboše Fišera má schopnost současného diváka zaujmout, stejně jako bájný příběh nešťastné lásky.
Režisér Tomáš Šimerda (*26. 5. 1952) je absolventem oboru operní režie na HAMU v Praze. Za svou tvůrčí kariéru realizoval několik desítek operních, operetních a muzikálových inscenací v různých českých divadlech. V letech 1991–1996 působil jako režisér opery a operety v Divadle J. K. Tyla v Plzni, v letech 1999–2001 jako umělecký šéf Janáčkovy opery Národního divadla v Brně a v letech 2005–2011 jako ředitel Severočeského divadla opery a baletu v Ústí nad Labem. Vedle toho se více než třicet let soustavně věnuje různým hudebním formám v televizi jako režisér hudebních cyklů, přenosů koncertů a oper (např. Její pastorkyňa, Dvě vdovy, Rigoletto, Vanda), původních televizních přepisů oper (B. Martinů – Řecké pašije) a filmů, i přímých přenosů významných hudebních událostí (Pražské jaro). Televizních pořadů má na svém kontě více než sedmnáct set. Dále vykonával funkci ředitele televizního festivalu ČT Zlatá Praha. Od roku 2008 působí jako pedagog na Hudební fakultě AMU.
Vysílání: 25.5., 22.45 hod., ČT art

16.5.2022 10:05:50 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 26 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Eliška/Rejčka (MdB)

Články v rubrice - Z éteru

Koncert k předsednictví ČR v Radě EU

Tomáš Kačo

Zahajovací koncert k předsednictví ČR v Radě EU
Přímý přenos slavnostního koncertu při příležitosti zahájen ...celý článek


Klasika tipy 26. týden

Koncert pro papeže

Pocta J. A. Bendovi
Koncert Komorní filharmonie Pardubice k výročí skladatele Jiřího A. Bendy, od jehož nar ...celý článek



Časopis 26 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Literární tipy 27. týden

Osudové lásky: Zamilovaná paní Betty

Záhada hlavolamu
Ve Stínadlech se něco děje... a Rychlé šípy u toho nesmějí chybět. Český dobrodružný film celý článek

další články...