zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Zlatá šedesátá: Zdeněk Mahler

Zdeněk Mahler

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Zlatá šedesátá: Zdeněk Mahler
Významný český spisovatel, esejista a muzikolog stál za scénáři celé řady pozoruhodných československých snímků, které se podílely na filmovém zázraku 60. let (2009). Režie M. Šulík. Zdeněk Mahler (*7. 12. 1928 – †17. 3. 2018) jako vystudovaný pedagog začínal ve vzdělávací redakci Československého rozhlasu a v polovině padesátých let se stal tajemníkem ministra školství Františka Kahudy. Jeho tvůrčí dráha je spojená až s nástupem další dekády, kdy působil jako dramaturg Laterny Magiky a podílel se na legendárním představení Alfreda Radoka Otvírání studánek (1960). Počínaje rokem 1960 se stal tvůrcem "na volné noze" a věnoval se psaní knih, divadelních her, muzikologii a od roku 1967 také scenáristice.

Hned jeho první počin pro filmová plátna Svatba jako řemen (1967) v režii Jiřího Krejčíka se zařadil ke komediální klasice, která ztělesňuje uvolněnou atmosféru šedesátých let s nábojem srovnatelným s Formanovými mezinárodně úspěšnými filmy. Liberální duch se odráží i v tragikomediích o smutných koncích milostných her, jež se shodně odehrávají v prostředí mediálních redakcí (Jak se zbavit Helenky – 1967 a Flirt se slečnou stříbrnou – 1969). Mezi těmito počiny se však Mahler stal autorem svého nejzásadnějšího díla šedesátých let – působivé adaptace románu Nebeští jezdci (1968) v režii Jindřicha Poláka, která na plátně rehabilitovala československé válečné letce pod britskou perutí. Civilní pohled na každodenní osudy válečných hrdinů vznikal jen díky svobodnému ovzduší Pražského jara.
V napjaté atmosféře po srpnových událostech napsal Mahler za jedinou noc scénář k vypjatému podobenství Den sedmý, osmá noc (1969), jehož překotné natáčení pod hrozbou zákazu z vyšších míst pozoruhodně přispělo horečnaté výpovědi. Ke scenáristické práci se vrátil jako mnozí mladí filmaři 60. let až v polovině následující dekády a jeho tvorba odrážela stále silnější zájem o hudební historii. Stál tak za řadou nekonvenčních životopisných snímku vymykajících se normalizační šedi – ať už šlo o portréty pěvkyně Emy Destinové (Božská Ema – 1979), hudebního skladatele Antonína Dvořáka (Koncert na konci léta – 1979) či o opakované návraty k osobnosti W. A. Mozarta (odborná spolupráce na scénáři filmu Amadeus, historická detektivka Zapomeňte na Mozarta – 1985, minisérie Wolfgang A. Mozart – 1991). V posledních letech se realizace dočkal Mahlerův scénář k filmu Lidice (2011), jenž vznikl na základě jeho novely Nokturno.
Vysílání: 14.5., 21.50 hod., ČT art

1.5.2023 16:04:55 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Z éteru

Rok české hudby – Smetana 200

Bedřich Smetana

Ecce Homo Bedřich Smetana
Pohnutý život a geniální dílo velikána české hudby 1824–1884 v dokumentu Ma ...celý článek


Z první řady: Rusalka z Toulouse

Rusalka z Toulouse

A. Dvořák: Rusalka z Toulouse
Lyrická pohádka o třech dějstvích na libreto J. Kvapila v podání souboru Théa ...celý článek



Časopis 18 - sekce

HUDBA

Eurovision Song Contest 2024

Aiko

Eurovision Song Contest 2024
Přímý přenos prvního semifinále ze švédského Malmö, kde se letos koná 68. ročn celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Filmové tipy 19. týden

Anna Geislerová (Želary)

Želary
Anna Geislerová ve strhujícím příběhu, který uvádíme u příležitosti výročí květnových dnů, konce 2. celý článek

další články...