Scéna.cz 

Tři významné obrazy rudolfínských mistrů

Sbírka starého umění Národní galerie v Praze v těchto dnech vystavuje díky velkorysé zápůjčce ze soukromé sbírky ve stálé expozici barokního umění v Čechách ve Schwarzenberském paláci tři významná, veřejnosti dosud neznámá díla rudolfínských mistrů.

Jedná se jednak o práci nejslavnějšího z malířů pražského dvora císaře Rudolfa II. Bartholomea Sprangera, (*Antverpy 1546 - + Praha 1611, který trvale přesídlil do Prahy v roce 1580), o drobný obrázek Alegorie vítězství Pravdy nad časem. Dílo je malováno na měděné podložce, což svědčí o exkluzivitě zakázky. Zachycuje nahou ženu s otevřenou knihou v ruce - Pravdu v okamžiku symbolického vítězství nad Časem, který je ztělesněn okřídleným starcem Chronem (Saturnem) s přesýpacími hodinami a kosou. Téma bylo známé již v antice, renesanční umělci je pak doplnili křesťanským podtextem, který nalézáme také na Sprangerově malbě.

Dalším zpřístupněným obrazem je dílo Hanse von Aachena (*Kolín nad Rýnem 1552 - + Praha 1615), který byl jmenován dvorním malířem Rudolfa II. roku 1592, ale v Praze se usadil až o čtyři roky později. K námětu obrazu Shromáždění bohů na Olympu se Aachen vracel opakovaně. Pokaždé zvýraznil poněkud netradičně jako ústřední mileneckou dvojici vládce bohů Jupitera v objetí s jeho dcerou Minervou. Ostatní božstva, snadno identifikovatelná podle svých obvyklých atributů, překvapeně přihlížejí. Klíčem k výkladu díla je přípis na jedné z malířových kreseb, který vysvětluje, že "... Jupiter opouští Venuši a miluje Minervu". Ve své volbě se tak odklání od radostí lásky a dává přednost patronce moudrosti a vědění. Mytologické postavy zde tedy reprezentují životní principy a obraz představuje zvláštní druh alegorie ctností a neřestí.

Třetím zastoupeným umělcem je Matthäus Gundelach (*Hessensko 1566? - +Augsburg 1654), který na rozdíl od dvou předchozích umělců neprodělal italské školení. V Praze se poprvé objevil roku 1593 a dopracoval se na pozici dvorního malíře. Bitevní výjev, který vznikl až po smrti Rudolfa II. (1615), představuje blíže neurčenou bitvu, považovanou za střetnutá Alexandra Velkého s Peršany.

Tři rudolfínské obrazy se podařilo kurátorům získat jako zápůjčky pro výstavní komplex tzv. TRIANGLu, sdružujícího hradčanské paláce Salmovský, Schwarzenberský a Šternberský. Další díla rudolfínských mistrů může návštěvník shlédnout v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, kde Národní galerie v Praze představuje až do 26. května jedinečný soubor grafických listů vzniklých v okruhu pražského dvora Rudolfa II. Obě komorní výstavy současně připomínají nedávné 400. výročí úmrtí tohoto uměnímilovného panovníka, osudovým poutem spojeného s Prahou.