Scéna.cz 

Výtvarné tipy 12. týden

Technické divy světa: Hotel Burdž al-Arab
Richard Hammond nám osvětlí nečekané konstrukční souvislosti pozoruhodné architektonické ikony Dubaje. Britský dokumentární cyklus (Premiéra). Aby stavba s nejvyšším atriem na světě, vysoká 320 metrů a schopná odolat obrovským vlnám i větru mohla vzniknout, bylo třeba poučit se z dětské hry drápky, konstrukce vačky motoru, fotoblesku a dalších nečekaných technických poznatků. Hotel byl kvůli nestabilnímu podloží vybudován na 43 metrů dlouhých pilotech,díky excentrickému uchycení spojů je jeho kovová konstrukce schopná odolat tepelné roztažnosti a nezhroutit se působením extrémního horka. Pokrytí, tvořené největší látkovou stěnou na světě, navíc utkanou ze speciálního skelného vlákna, zajišťuje dostatečné osvětlení prostoru a zároveň zamezuje jeho přehřátí. To jsou jen některé z konstrukčních vychytávek překrásné budovy, která má připomínat plachetnici a na chvíli se stane domovem Richarda Hammonda.
Vysílání: 16.3., 21.00 hod., ČT2
Opakování: 19.3., ČT2., 21.3., ČT2

Deset století architektury: Pozdní gotika jagellonské doby Matěj Rejsek
Roku 1475 položil Vladislav II. základní kámen nové věže s bránou mezi Starým a Novým Městem. Stavbou byl pověřen Václav ze Žlutic, ale městští radní nebyli spokojeni s jeho nenápaditým návrhem. Proto byl ke stavbě přizván Matěj Rejsek z Prostějova (1997). Režie T. Šimerda. Král Vladislav II. v roce 1475 položil základní kámen nové věže s bránou - mezi Starým a Novým Městem. Ivestorem mělo být město Praha. Chtělo demonstrovat svůj význam, srovnatelný s postavením panovníka. Stavbou byl pověřen Václav ze Žlutic, ale městští radní nebyli spokojeni jeho nenápaditým návrhem. Proto byl ke stavbě přizván Matěj Rejsek z Prostějova, který tesal zdobné části. Po dvou letech Rejsek zcela nahradil Václava ze Žlutic a dokázal, že je mistrem ve svém oboru. Roku 1489 se ujal dostavby chrámu svaté Barbory v Kutné hoře po zemřelém mistru Hanušovi. Bylo třeba dostavět triforium a zaklenout chór. Dostavba presbytáře je vrcholem Rejskovy tvorby. Pro farní kostel svatého Vavřince v nedaleké hornické obci Kaňk zhotovil ozdobnou kazatelnu se symboly čtyř evangelistů a kamenné pastoforium. V Praze Rejsek také vytvořil portál a klenbu v domě "U jednorožce", kde vytesal svůj portrét podobný tomu na Prašné bráně.
Prašná brána není ve své podobě nikterak originální, vzorem byla staviteli Parléřova Staroměstská mostecká věž. Rejskovo umění především spočívalo v dekorativní architektonické plastice. V jeho tvorbě lze poznat vliv Petra Parléře i dřívějšího románského umění. Původní podobu Prašné brány dnes těžko můžeme zrekonstruovat, protože stavba byla poničena při obléhání Prahy Prusy roku 1757, kdy většina poškozených a uvolněných ozdob musela být odstraněna. Teprve Josef Mocker v 19. století se pokusil vrátit středověké bráně její původní tvář.

Vysílání: 17.3., 13.05 hod., ČT2Mistrovská díla: Mary Cassattová – Koupel
Německý dokumentární cyklus představuje významná díla světového malířství (Premiéra)
Cyklus Mistrovská díla představuje skutečnou pokladnici výtvarného umění. Každá z desetiminutových částí je věnována unikátnímu počinu, který společně se svým autorem zaujímá význačné postavení v dějinách světového malířství. Tvůrci se vydali do světoznámých galerií, jako jsou Louvre, Prado, Ermitáž či sbírka Peggy Guggenheimové v Benátkách, aby divákům představili bohatou paletu obrazů od období vrcholného středověku až po současnou tvorbu.
Vysílání: 16.3., 22.20 hod., ČT art
Opakování: 17.3., ČT art., 22.3., ČT art

Architektura (9/13) - Enric Miralles a Carme Pinosová: Igualada
Hřbitov Igualada nedaleko Barcelony, dílo architektonického tandemu Enric Miralles a Carme Pinosová, vznikl v letech 1985–1995. V Igualadě žije čtyřicet tisíc obyvatel. V roce 1985 se městský úřad rozhodl vybudovat nový hřbitov na jediném pozemku, který byl ještě k dispozici, daleko od centra. Za budoucí průmyslovou zónou o velikosti dvou tisíc hektarů ležela nevzhledná čtyřhektarová parcela, sevřená řekou, nad níž se tyčí skály. Projekt byl složitější, než se na první pohled zdálo. Hřbitov byl projektován jako park. Mělo tu být šestnáct set pohřebních komor, asi čtyřicet hrobek, společné pohřebiště, kaple a márnice. Konkurs vyhráli manželé Enric Miralles a Carme Pinosová. Katalánec E. Miralles (1955–2000) svou práci komentoval: "Naše projekty vznikají jako dialog s tím, co existuje. Je to jako konverzace. Jsem hluboce přesvědčený, že tyto projekty nikdy nekončí, spíš později vstupují do fáze, kterou už nemáme pod kontrolou. Možná že dokonce reinkarnují v jiných projektech, které jsme navrhovali".
Vysílání: 17.3., 22.15 hod., ČT art
Opakování: 20.3., ČT art

S profesorem Františkem Dvořákem za klasiky českého výtvarného umění
Josef Václav Myslbek (2010). Kamera a režie J. Hojtaš. Dnešní vyprávění začal pan profesor Dvořák na Vyšehradě, kde stojí slavná sousoší J. V. Myslbeka (1848–1922), která vytvořil na motivy z dávné české mytologie, jak ji prezentovaly Rukopis královédvorský a Rukopis zelenohorský. Dozvíme se o osudech Myslbekovy účasti na výzdobě Národního divadla i to, jak velký český sochař komentoval návštěvu Augusta Rodina ve svém pražském ateliéru.
Vysílání: 18.3., 00.05 hod., ČT art
Opakování: 21.3., ČT art., 23.3., ČT art

Artmix
Magazín o vizuálním umění a jeho tvůrcích začíná pohledem na českou výtvarnou scénu devadesátých let. Velké změny v politickém životě přinesly i jiné trendy v umění a nové způsoby uměleckého vyjádření. Které z výrazných talentů té doby zůstaly stálicemi i z pohledu dnešních sběratelů? (Premiéra)
Vysílání: 22.3., 22.35 hod., ČT art
Opakování: 26.3., ČT art