Scéna.cz 

Literární tipy 10. týden

F. L. Věk (10/13)
Františkova vlastenecká činnost v Dobrušce sílí. Klenot české televizní tvorby, slavný seriál o počátcích národního obrození. Podle románu A. Jiráska napsal O. Zelenka (1971). Hrají: R. Brzobohatý, A. Hegerlíková, J. Marvan, J. Štěpničková, E. Vosková, V. Voska, B. Záhorský, V. Menšík, J. Satoranský, B. Prokoš, P. Landovský, M. Nedbal, J. Sovák, Z. Řehoř, F. Hanus, J. Zahajský, J. Somr a další. Kamera R. Stahl. Režie F. Filip. Velký návrat jednoho z nejoblíbenějších českých seriálů, klenotu původní dramatické tvorby. Televizní ztvárnění rozsáhlého románu Aloise Jiráska z období našeho národního obrození je dílem autora Otto Zelenky, režiséra Františka Filipa a dlouhé řady dalších významných umělců. Františkova (R. Brzobohatý) vlastenecká a osvětová činnost v Dobrušce má řadu podob. Kromě půjčování českých knih se jeví vrchnosti nepohodlný i jinak. Odešel z kostela během kázání, kde farář (B. Prokoš) tupil Francouzskou revoluci, v hostinci zesměšnil dva panské úředníky a usvědčil je z naprosté neznalosti Rousseauova díla. O tom, že Věk organizuje výpravu na korunovaci, se hovoří i u direktora (M. Nedbal) na opočenském zámku. František zjišťuje, že se líbí Márince (E. Vosková), i když dívka je stydlivá a nechce svůj cit projevit. Maminka Věková (A. Hegerlíková) pořád mluví o ženění, ale Věk je stále pod vlivem první velké lásky k Paule a bojí se zklamání.
Vysílání: 11.3., 11.00 hod., ČT1
Opakování: 15.3., ČT1

Na východ od ráje
Portrét jedné z nejvýznamnějších českých žurnalistek Petry Procházkové (2012). Režie H. Roguljič. Dokument o Petře Procházkové sleduje dvě linie. První, zjevná, je její orientace na Východ. Dobře zná Rusko, Afghánistán, problémy malých národností, které jsou na Rusko navázány, zejména Čečenska. Tamější situaci sleduje profesně, ale taky osobně. Rok v Grozném vedla sirotčinec bez jakékoli mezinárodní podpory, dvakrát se tam vdala – jednou za Inguše, podruhé za Afgánce. Druhá linie není tak zjevná, ale o to důležitější. Ač osobnost, je Petra Procházková pro dnešní dobu typická. Je emancipovaná, něčeho v životě dosáhla, v profesi je respektovaná. Společenské poměry daly Petře Procházkové šanci zapsat se do světa, chtějí však za to svou daň. Tato doba nám umožňuje téměř vše, na co se cítíme, zároveň si to ale bere zpět. Procházková mohla informovat svět o hrůzách, u kterých ve válce byla, nic se však nezměnilo. Mohla si vzít muže z odlišné kultury, ten tu však nedokázal najít práci a vrátil se zpět. Může se snažit vychovávat syna po svém způsobu, nakonec ale řeší fakt, že ho děti považují za Roma. Může se v práci samostatně rozhodovat, organizovat si čas a vybírat témata, je ale mizerně placená. Na jejím příkladu film ukazuje, že ti, pro které má svoboda smysl, kteří se jí nebojí a umí ji využít, na bedrech zároveň nesou její odvrácenou, špinavou tvář.
Vysílání: 05.3., 09.55 hod., ČT2

Spalovač mrtvol
Rudolf Hrušínský v hlavní roli tragikomického příběhu podle stejnojmenné novely Ladislava Fukse (1968). Dále hrají: V. Chramostová, J. Stehnová, I. Prachař, M. Vognič, Z. Božinová, J. Menzel, J. Lír a další. Scénář L. Fuks a J. Herz. Kamera S. Milota. Režie J. Herz. Praha, konec třicátých let dvacátého století. Zaměstnanec krematoria Karel Kopfrkingl je oddaný své práci, má ženu a dvě děti a vede příkladný život. Jako člen Spolku přátel žehu se setkává s řadou lidí, mezi nimiž je i zapřisáhlý fašista Walter Reinke. A právě jeho myšlenky na pana Kopfrkingla osudově zapůsobí. Navenek nenápadný, vždy pečlivě uhlazený propagátor "čistého" způsobu pohřbívání vstoupí do nacistické strany a začne se účastnit štvanic na židovské spoluobčany. Postupně se naplno projeví jeho zvrácená povaha. V zájmu kariéry a pod pláštíkem nabubřelých pseudofilozofických frází Kopfrkingl neváhá "očistit" smrtí i členy vlastní rodiny.
Vysílání: 08.3., 22.00 hod., ČT2

Tři mušketýři (2/2)
Jeden za všechny – všichni za jednoho! Gérard Barray v nejoblíbenější adaptaci Dumasova románu. Francouzsko-italský film (1961). Dále hrají: M. Demongeotová, D. Sorano, P. Pradierová, G. Descrieres, J. Toja, J. Carmet, G. Delorme, G. Tréjan a další. Režie Bernard Borderie. Na prohry spojené s potupou se nezapomíná. Mylady, Rochefort a kardinál Richelieu prohráli boj, ve kterém měla padnout královna, čímž by se definitivně posílila pozice a vliv, který má kardinál Richelieu na krále. D´Artagnan za pomoci svých přátel přivezl včas královniny přívěsky, které neprozřetelně darovala vévodovi z Buckinghamu. Kardinál jako muž intrik, který se drží v pozadí, ví, že nemůže zaútočit přímo, jeho nástrojem se stává Mylady, která je posedlá touhou po pomstě. Snad by dokonce svou podlostí horkokrevného a zbrklého d´Artagnana přemohla, ale ten má své věrné ochránce Athose, Porthose a Aramise. A navíc jeden z nich má s ní nevyřízené účty z dávné minulosti. Tři mušketýři, kteří jsou vlastně čtyři, tak znovu tasí kordy, aby bojovali proti nepřátelům Francie, podlosti a zradě.
Vysílání: 10.3., 14.00 hod., ČT2

Dorian Gray
Navždy mladý, navždy prokletý. Hororově laděné zpracování nesmrtelného příběhu z pera Oscara Wildea. Britský film (2009). Hrají: B. Barnes, C. Firth, B. Chaplin, P. Torrens, R. Hallová, R. Hurd-Woodová a další. Režie Oliver Parker. Příběh s fantastickými prvky se odehrává v 19. století v Londýně. Krásného Doriana Graye portrétuje malíř Basil Hallward, který je Dorianovým vzhledem uchvácen a naivně si myslí, že sličný mladík je a vždy bude ztělesněním dobra. Uzavřený malíř se přátelí s lordem Henrym, ten je povahově zcela jiný. V každé společnosti je ozdobou, oslňuje hlubokomyslnými úvahami, nemá žádné morální zábrany. Na bohatého sirotka Doriana, původně stydlivého a nezkaženého mladíka, má Henry zničující vliv. Také před nadaným malířem rozpřádá neuctivé teorie o zbytečnosti portrétování. Portrétovaný člověk stárne, kdežto obraz zůstává nepříjemným svědectvím o ztraceném mládí. Doriana ta představa poleká natolik, že si přeje, aby místo něho zestárl jeho obraz.
Vysílání: 10.3., 22.15 hod., ČT2

Třistatřicettři
Moderátoři Jan Lukeš a Jan Schmid budou hledat shody a rozdíly mezi téměř rodinným nakladatelstvím Limonádový Joe, které se odkazuje k dílu Jiřího Brdečky, a například firmou Filipa Tomáše Akropolis, která právě vydala legendární prózu Václava Baumana Paci, paci, pacičky (Premiéra). Jak se žilo a tvořilo v době komunistické totality? Někteří se k té době vracejí na vlně nostalgických vzpomínek, jiní ji nemohou vystát a ještě jiní se snaží hledat, zda přece jenom ve stínu svobody alespoň občas strom umění nevykvetl. Výstava Jiří Brdečka – 100 let na Chvalském zámku ukazuje právě takový konkrétní případ, kdy dílo známého spisovatele, scenáristy a režiséra animovaných filmů zjevně přesáhlo svůj čas. Sejdeme se na ní s tvůrcovou dcerou Terezou Brdečkovou, spisovatelkou a scenáristkou, a také s Brdečkovým zetěm, písničkářem Jiřím Dědečkem. Jejich nakladatelství Limonádový Joe jde po stopách rodinné značky, stejně jako se z rodinné firmy zase odštěpilo nakladatelství Filip Tomáš – Akropolis. Kromě jeho šéfa bude naším hostem František Růžička, autor znovu vydaného samizdatového coming outu Paci, paci, pacičky pod pseudonymem Václav Bauman, a také úpravce někdejšího ineditního vydání, kolážista a fotograf Ivo Vacík.
Vysílání: 07.3., 22.40 hod., ČT art
Opakování: 09.3., ČT art., 12.3., ČT art