Scéna.cz 

Zdíkův palác otevřen veřejnosti

Jindřich Zdík (olomouckým biskupem 1126 - 1150) je pokládán za syna kronikáře Kosmy. Díky svému vzdělání a také častým stykům s vlivnými kruhy v zahraničí získal široký kulturní i politický přehled, který mu umožnil uskutečnit mnohé odvážné plány, například uvedení premonstrátského řádu do českých zemí. Biskup Zdík byl také milovníkem umění. Ze zahraničních cest si přiváděl mnohé vynikající sochaře, kameníky nebo iluminátory, kteří pro něj v Olomouci vytvářeli obdivuhodná díla. Milovníci středověké architektury se konečně dočkali, 2. dubna 2019 byla veřejnosti otevřena jedna z nejvýznamnějších románských památek v Evropě - Zdíkův palác.

Olomoucký románský biskupský palác se řadí mezi nejvýznamnější vrcholně románské obytné stavby v Evropě. Byl rezidencí olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, jedné z nejvýznamnějších osobností českých dějin 12. století.
Vznik olomoucké rezidence souvisí s výstavbou kostela sv. Václava, který založil na počátku 12. století olomoucký kníže Svatopluk. Stavbu dokončil biskup Zdík. V sousedství kostela si nechal postavit reprezentační palác, k němuž přiléhala menší křížová chodba obdélníkového půdorysu a kapitulní dům určený pro společný život kněží. V roce 1141 sem biskup natrvalo přesídlil spolu s dvanácti kanovníky. Architektura rezidence neměla v českých zemích 12. století obdoby. Biskupův palác byla patrová stavba obdélníkového půdorysu. Přízemí sloužilo jako hospodářská budova. První poschodí, které je nyní součá st&iacut e; prohlídkové trasy Arcidiecézního muzea, sloužilo jako soukromá rezidence. Původní podlaha byla níže než lávka, po níž prochází návštěvníci. Lávka totiž spočívá na gotické klenbě, která byla na místě zbořeného románského paláce vztyčena při stavbě křížové chodby ve 14. století.

Dokladem vyspělosti románského umění a vytříbeného vkusu Jindřicha Zdíka jsou románská okna, která osvětlovala biskupovu rezidenci. Jedná se o tzv. sdružená okna vytesaná z měkkého vápence - spongilitu, který umožnil vytvoření bohaté ornamentální výzdoby. Styl této skvělé sochařské práce připomínající plastickou krajku nasvědčuje tomu, že na výzdobě pracovali specializovaní kameníci z oblasti Porýní. Okna se původně uzavírala okenicemi. Ani jedinečný románský areál, ani společný život kanovníků se však po smrti biskupa Zdíka v roce 1150 dlouho neudržel. Po několika požárech byly původní budovy zbořeny a na jejich místě byla postavena dnešní křížová chodba.
Tu zdobí deset fresek z přelomu 15. a 16. století. Patří k nejvzácnějším dílům svého druhu na Moravě. K ambitu jsou přistavěny také dvě kaple. Snad již ve 13. století to byla kaple sv. Anny a o dvě století později kaple sv. Jana Křtitele.