Scéna.cz 

Velikáni filmu... Al Pacino

Strašák
Vrány se smějou. Gene Hackman a Al Pacino v hlavních rolích amerického filmu, vyznamenaného Zlatou palmou na MFF v Cannes (1973). Dále hrají: D. Tristanová, A. Wedgeworthová, R. Lynch, E. Brennanová a další. Režie Jerry Schatzberg. Na prašné silnici kdesi na jihozápadě se potkají dva tuláci. Propuštěný trestanec Max (Gene Hackman), který má rád teplo (a proto má na sobě několik vrstev svetrů) a taky hospodské rvačky, kvůli nimž se často dostává do konfliktu se zákonem, a bývalý námořník Lion (Al Pacino), křehký důvěřivý mladík, který cestuje za svým dítětem, jež nikdy neviděl. Oba muži spojí své síly a cestují ve dvojici, stopem, na nákladních vlacích, jak se dá. Nejdřív do Denveru za Maxovou sestrou, pak do Detroitu za Lionovou ex-manželkou a nakonec do Pittsburghu, kde má Max našetřené peníze a hodlá si za ně otevřít umývárnu aut. Jejich tragikomická anabáze za štěstím v netečném světě má však víc zákrut, než oba předpokládali. Nakonec to nejcennější, co na své cestě získají, je vzájemné přátelství. Snímek Strašák (1973) režíroval bývalý fotograf Jerry Schatzberg (nar. 1927), jenž předtím zaujal působivým portrétem narkomanů Panika v Needle Parku. Do hlavních rolí obsadil nastupující herecké hvězdy Hackmana a Pacina, kteří se mu odvděčili mistrovskými výkony, překonávajícími i slabší místa v původním scénáři Garryho Michaela Whitea. Film měl svou mezinárodní premiéru na MFF v Cannes, kde byl oceněn Zlatou palmou (ex aequo s britským snímkem Námezdní síla).
Vysílání: 20.4., 21.40 hod., ČT2

Psí odpoledne
Al Pacino v nejslavnějším dramatu o bankovním přepadení. Americký oscarový film natočený dle skutečné události (1975). Dále hrají: J. Cazale, Ch. Durning, S. Boyar, C. Kaneová, J. Broderick a další. Režie Sidney Lumet. Sonny (Al Pacino) a Sal (John Cazale), dvě nuly, které hnány životní nouzí vstupují do banky, aby ozbrojené uzmuly kus svého štěstí. Než se stačí vůbec zorientovat a zjistit, že bankovní trezor zeje prázdnotou, jsou nezkušení zlodějíčci v hledáčku policejních složek a dravých médií. Sonny a Sal mají náhle na krku z jedné strany rukojmí, z druhé strany, vedle dozorující policie, širokou veřejnost, v jejíchž očích zosobňují lidové hrdiny. S tím, jak se zvyšuje napětí, dochází v bance čerstvý vzduch a spolu s ním také veškeré legrácky a čepýření. Situace se pomalu, ale neúnosně blíží ke svému konci...
22. srpna 1972 byla v Brooklynu naplánována bankovní loupež, která neměla zabrat více jak dvacet minut. Nakonec John S. Wojtowicz, ozbrojený nejen palnou zbraní, ale především znalostí mafiánského filmu Kmotr (1972; účinkoval v něm právě Al Pacino), s psychicky nevyrovnaným kumpánem Salvatorem A. Naturalem, drželi rukojmí po čtrnáct hodin. Jedním z hlavních motivů k loupeži bylo pro Wojtowicze získání finančních prostředků na chirurgickou přeměnu pohlaví svého transsexuálního partnera, Elizabeth Edenovou. Netradiční kriminální událost mistrovským způsobem převedl o tři roky později na stříbrné plátno režisér Sidney Lumet (Dvanáct rozhněvaných mužů, Sestup Orfeův, Zastavárník, Vražda v Orient expresu). Společensko-kritickému dramatu nelze upřít jak nadsázku, s níž se umně líčí absurdní charakter celé loupeže, tak přesnou psychologickou drobnokresbu všech zúčastněných vystavených nezměrnému tlaku. Velkou zásluhu na tom nesl strhující scénář Franka Piersona, jenž za něj získal oborovou cenu Writers Guild of America i Cenu Akademie.
Vysílání: 26.4., 21.40 hod., ČT2