Scéna.cz 

Výtvarné tipy 21. týden

Národní klenoty II: Velká Morava – Kolébka našich dějin
Miroslav Táborský představuje památky, které dodnes svědčí o kdysi mocné a záhadně zaniklé Velkomoravské říši (2017). Režie O. Kallus. Slované přišli na území dnešní Moravy zřejmě v průběhu šestého století. Byli to především zemědělci, kteří hledali úrodné nivy. A řeka Morava jim poskytla to, co potřebovali. Na území Moravy, Slovenska a Maďarska postupně vzniká první stabilní knížectví západních Slovanů ve střední Evropě. Na přelomu 8. a 9. století začalo na Moravu pronikat především z Franské říše křesťanství a pravděpodobně po roce 860 se na toto území dostali byzantští učenci Cyril a Metoděj. Archeologové zde nalézají neobvyklou koncentraci kostelních staveb. Říše zanikla v 10. století, ale o jasných příčinách rozpadu archeologové diskutují. Z dosavadních nálezů jsou schopni vysledovat např. osídlení a strukturu tehdejších sídlišť, náznaky privátního vlastnictví, oddělování usedlostí... Mnohé naznačuje, že šlo o tzv. přechodovou společnost, která se posouvala od kmenového zřízení ke zřízení státnímu se zárodky institucionalizované moci.
Vysílání: 19.5., 13.10 hod., ČT2

Tajnosti slavných obrazů: Edgar Degas
Znuděné prostitutky pohledem umělce. Skandální obraz z francouzského cyklu ARTE (Premiéra). 4. dubna 1877 v jednom bytě nedaleko pařížské Opery probíhala třetí výstava impresionistů. Mezi osmnácti malíři byli i Cézanne, Monet a Renoir. Edgar Degas vystavoval soubor pastelů, včetně série aktů: Žena po koupeli, Toaleta, Žena při večerní koupeli. A v docela jiném stylu jeden monotyp o velikosti 41 na 60 centimetrů – „Ženy na terase večerní kavárny“. Mnozí kritici zdůrazňovali malířův cynismus. Jeho krutost vůči modelům. „Ta namalovaná, uvadlá stvoření, plná neřestí.“, napsal Le Petit Parisien. Ve třiačtyřiceti letech byl Degas jedním z hlavních představitelů „neústupné sekty impresionistů“. Rád se toulal nočními ulicemi, pozoroval a zaznamenával scény, které pak rozpracoval ve svém ateliéru. Pokud si pozorně prohlédneme jednotlivé postavy a prozkoumáme detaily, pochopíme, co se před našima očima odehrává, a zjistíme, co kritického nám umělec vypráví o společnosti konce devatenáctého století.
Vysílání: 18.5., 22.20 hod., ČT art
Opakování: 19.5., ČT art., 24.5., ČT art

Otto Wagner
Životní vášně a architektonické dílo mistra vídeňské secese. Rakouský dokument (Premiéra). V dubnu 2018 si svět připomněl sté výročí úmrtí Otto Wagnera, rakouského urbanisty, jenž zastával názor, že architektura je nejmocnějším ze všech druhů umění. Dokument připomíná život a dílo geniálního tvůrce, jehož mistrovská díla se řadí ke klenotům vídeňské secese.
Vysílání: 20.5., 20.00 hod., ČT art
Opakování: 21.5., ČT art., 24.5., ČT art

Na plovárně s Vladimírem Kokoliou
Rozhovor Marka Ebena s významným českým malířem, básníkem a textařem. Režie J. Hojtaš (Premiéra). Český malíř, básník, textař a profesor Akademie výtvarných umění v Praze Vladimír Kokolia se narodil 27. listopadu 1956 v Brně. Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor Propagační grafika. Poté vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze. V 80. letech byl umělecky aktivní zejména v Brně a v Praze, kde vystavoval na neoficiálních místech i ve státních galeriích. Do roku 1992 byl takzvaně na volné noze. Ovládá řadu malířských a grafických technik – olejomalbu, malbu akrylem, Kvaš, temperové malby, akvarel, perokresbu, kresbu tužkou, uhlem, rudkou, lavírovanou kresbu, pastel, linoryt, suchou jehlu, litografii a další. Je držitelem Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 1990. Od roku 1983 je ženatý s manželkou Evou, s níž má tři děti.
Vysílání: 20.5., 21.55 hod., ČT art
Opakování: 24.5., ČT2

Artmix
Stejně jako ostatní skupiny obyvatel se umělci dělí na ty, kteří mají v tomto období placenou dovolenou nebo neplacenou případně nucenou dovolenou. Jaký je v tom rozdíl? Pracují dál? Padají jim zakázky? A mění se témata jejich tvorby? O tom budou v květnovém vydání hovořit J. Straka, J. Róna, K. Kintera a další. Režie J. Chytilová (Premiéra). Období pandemie a s ním spojená opatření postihují samozřejmě i tvorbu umělců. Zavřené galerie, zrušené projekty a realizace, nemožnost vycestování za hranice republiky. V květnovém vydání měsíčníku o vizuálním umění tedy nahlédneme do jejich domovů, ateliérů či za dveře galerií, kde zůstala jejich vystavená a veřejnosti už nepřístupná díla. V Trutnově se tak již nekoná výstava malíře Jiřího Straky s názvem Bouře nad Studencem. Je to téma výjimečné, protože autor, žijící převážně v Pekingu, se většinou inspiruje motivy z Číny. Pandemie ho zastihla v Praze a do Pekingu, který je jeho druhým domovem, se pravděpodobně dlouho nevrátí. O to víc tento výtvarník a sinolog přemýšlí o své budoucí tvorbě. Na současnou tvorbu se zeptáme i sochaře Jaroslava Róny, malíře Jiřího Petrboka či vizuálního umělce Krištofa Kintery. A také vám doporučíme některé knihy ze světa umění, protože teď na ně budete mít možná víc času.
Vysílání: 20.5., 22.25 hod., ČT art
Opakování: 25.5., ČT art