Reduta. Divadlo na horním náměstí
autor: archiv
PhDr. Eugenie Dufková, muzikoložka, divadelní vědkyně, redaktorka, lexikografka, dramaturgyně baletu bývalého Státního divadla v Brně, archivářka, nás ze své pracovní žně obohatila nyní spisem, který je věnován nejstarší divadelní budově v Brně, spjaté (jako „Taverna“) např. s jedenáctiletým Mozartem, který se tu představil jako hvězdný klavírní virtuos 30. 12. 1767.
Sborník Eugenie Dufkové přináší přehršel studií a článků k historii tohoto brněnského divadla. Autorka se obklopila se znalci divadelnictví i dějin divadla a dějin opery, ale i těmi, kdož horují pro dějiny města Brna, pro archeologii, kdož se podíleli na nové rekonstrukci. Tak vzniklo dílo, které zevrubně přibližuje a osvětluje dějiny Taverny (Reduty): Milena Flodrová otevírá spis historickým prologem o Brně, Margita Havlíčková se zamýšlí nad historií divadla na Zeleném trhu v 18. století. Poznatky Jana Trojana nás seznamují s časem italské opery (podnikatelé a impresáriové – např. Mingotti, Filippo Neri del Fantasia, Alessandro Manfredi, ale i Petrioli, Ferrari i Crosa – provozují hlavně díla italská, mezi nimiž vynikají opery Galuppiho, Porpory, Sarriho nebo Vivaldiho), ale i s léty pozdějšími, kdy vítězil německý singspiel nad italskou operou seria, semiseria a buffa. Marie Terezie zrušila (1741) italskou operu ve Vídni; Brno se podrobilo tereziánskému rozhodnutí, němčina vytlačila italštinu. Taverna však stále spoluvytvářela mj. i architektonický obraz města. I v letech po světové válce tomu tak bylo. A tak spolu výtečně korespondují studie Josefa Němce a Vojena Drlíka, který si hlouběji všímá metamorfóz dramaturgických, ansámblových, národnostních i politických až doby poměrně nedávné. U Bořivoje Srby se pak dočítáme, že v l9. století, po napoleonských válkách, spolupracovali s německým vedením Taverny i příslušníci rodu italských Sacchettiů, neboť spoluvytvářeli jevištně-výtvarné a dekorační kompozice brněnské scény.
Znalec sémiotiky a sémiologie, působící dlouhá léta ve svazku Divadla Reduta, totiž Ivo Osolsobě, inklinuje k úvaze o divadle plném paradoxů k problematice muzikálu, který nalezl půdu i v Redutě, zatímco dvojice Marka Pešky a Dany Zapletalové nás seznamuje s archeologickými nálezy v prostoru našeho divadla (uskutečňovaly se v roce 2003). Reduta skrývá pozůstatky gotických domů, „Taverna“ se objevuje i v 17. století, kdy 1645 bylo Brno obléháno Švédy. Archeologický článek anticipuje závěrečnou stať obou Petrů, Valenty a Kvíčaly, a Miroslava Meleny; dovídáme se v ní vše podstatné o průběhu novodobé nejnovější rekonstrukce Reduty. Vše souzní se vstupním slovem paní doktorky Dufkové, v němž připomíná, že minulost Reduty nyní není mrtvá. „Chodíce kolem barokního Parnasu (tj. sousoší Johanna Bernharda Fischera z Erlachu na Zeleném trhu, pozn. R. P.), vnímáme i symboliku tohoto díla, odrážející velkou dobu baroka, a Redutu, provždy již v historii zapsanou jako národní divadlo brněnské“ (s. 13). My pak blahopřejeme, že k poznání dějů kolem Reduty přispívá i nové dílo, o němž jsme tu podali zprávu.
Eugenie Dufková: Reduta. Divadlo na Horním náměstí, vydavatel Bedřich Maleček – BM Typo, Brno 2005, 207 stran, četné obrazové přílohy, kresby.
Rudolf Pečman
TIP!
Časopis 20 - rubriky
Časopis 20 - sekce
DIVADLO
Tři mušketýři: A nikdy nezapři sám sebe
Městské divadlo Zlín uvádí od dubna 2024 nadčasový romantický příběh TŘI MUŠKETÝŘI. Tento titul se na českých celý článek
HUDBA
Výlet žáků ZŠ Pražačka na brněnský muzikál Heidi
V sobotu 11. května 2024 se žáci ZŠ Pražačka spolu s rodiči vydali na nezapomenutelný výlet do Brna. Tento den celý článek
OPERA/ TANEC
FOK zveřejnil program jubilejní 90. sezóny
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK zahájí 90. sezónu provedením monumentální Symfonie tisíců Gustava Mahlera celý článek