Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Luděk Pešek Pachl: Provokuji všechny.

autor: archiv

Gallery Art Factory prezentuje mladého autora Luďka Peška Pachla, který svou tvorbou a životní dráhou přesáhl hranice českého teritoria. Jeho životní postoj je ironický k sobě a ostatním. Svým dílem, neuctivým a provokativním, však nevytváří negativní či destruktivní atmosféru. Luděk Pešek Pachl žije v Berlíně, v evropském městě, které nikdy nespí. Výstava potrvá od 17. dubna - 17. června 2007.

Co je pro vás současné umění? Co vás konkrétně zajímá? Co naopak přivádí do rozpaků?
Současné umění je to, které právě současné je. Zajímá mne vše, co je tak nějak pobuřující, provokativní a nestravitelné, ale mám rád i klasiku - vstřebávám všechno, co mohu vstřebat. A nepřivádí mne do rozpaků vůbec nic. Tedy zatím...

Jaký vzkaz posíláte veřejnosti svými díly?
Chtěl bych, aby se uspěchaný svět mými díly pokochal, pozastavil, zapřemýšlel, pousmál, v některých případech i chytil za nos... Světu vzkazuju, že si budu malovat co chci, kdy chci, čím chci a na co chci!

Proč jste si jako umělec vybral právě Berlín?
Berlín téměř beze zbytku splňuje můj životní a kulturní standart. Je to multikulturní město - ne jako naše přeplněná, krásná, zakonzervovaná vesnice Praha.

Jak byste charakterizoval svůj projekt „116leté jubileum prvního zasunutí párku do rohlíku“?
116leté výročí prvního zasunutí párku do rohlíku bude ve stylu show - akce – reakce. Jsem zvědav na komentáře jednotlivých děl - návštěvníci se budou moci vyjádřit v jednom případě i propiskou na předem připravené archy/blankety, takže se stanou také součástí výstavy. Podle nejlepšího komentáře pak toto dílo pojmenujeme. Pochopitelně budou k mání párky v rohlíku - ovšem v originálním pop- art stylu, je to překvápko!

Jsou nějaké zásadní rozdíly v českém a berlínském umění?
Nejsem kompetentní srovnávat berlínské a české umění - nemám představu, jak žijí čeští umělci v Česku, znám jen pár českých umělců žijících v Berlíně - snad proto, že se jim v Česku nežije tak dobře (viz moje osoba). Neznám žádné zásadní rozdíly - jen jak řekl berlínský starosta „Berlín je chudý, ale sexy“.

Kdo vás inspiruje, koho obdivujete a koho skutečně nemáte rád ve světě umění?Inspirují mne média v jakékoli podobě, neobdivuji nikoho. Snad jen klobouk dolů před Andy Warholem, že dokázal skloubit reklamní job s uměním - ale i v pop artovém umění to byla také týmová práce. Osobně mám raději Roye Lichtesteina - snad jen proto, že je druhý v řadě (z mého hlediska). Nemám rád takové ty hippie kunst, ale to je asi přirozené z mého vývoje. Žijeme v realitě, a ne v nějakých mlžných představách, že budou na světě na sebe všichni hodní (představa to není špatná, ale je nereálná). A koho skutečně nemám rád? Konkrétního umělce? Momentálně nevím, nevzpomenu si.

Ve svém díle provokujete. Koho a proč?
Provokuji všechny. Na otázku „Proč?“ mohu jen odpovědět, že proto. Nebo spíše – baví mě provokovat, je v tom určitá satisfakce z totality (i když jsem provokoval i za komunistů) - jsem rád, že je to pro nás pro všechny za námi. „Bez komoušů životem se prokoušu!“ (Vincent Venera)

Co byste vzkázal lidem, kteří nechápou rebel art?
To chce čas... A ti, kteří toho času nemají nazbyt, ať se o to ani nepokoušejí. Je to individuální, jako celé umění.

30.4.2007 02:04:57 Redakce | rubrika - Rozhovory

Časopis 20 (2007) - rubriky

Archiv čísel

Medailony (1), Novinky... (1), Výstavy (2), Z Českých center (3), Zveme ... (2)

reklama