Scéna.cz 

* Vážená Hanko, vítáme Vás při setkání se čtenáři našeho portálu. Můžete přiblížit jaký byl Váš dnešní den. Či co Vás ještě čeká. Redakce

Dobrý den všem, zatím to klasické našlapané pondělí: porady, hodnocení sobotní premiéry, maily, telefony, zácpa na D1. Ale také mi dnes přišel parádní scénář od Jirky Jelínka k Cestě do pravěku, kterou u nás bude zkoušet. A teď jsem trošku napnutá, protože za hodnu začínají naši šikovní Zlíňáci hrát v mém rodném Brně v Mahence Žítkovské bohyně. Tak snad všechno dobře dopadne.

* V Městském divadle Zlín budete uvádět slavnou hru Evžen Oněgin, koho uvidíme v hlavní rolích. Ivan, Březnice

V titulní roli to bude nováček souboru Vojtěch Johaník. Lenského hraje Tomáš David a jejich lásky Tatiánu a Olgu budou představovat Markéta Kalužíková a Marie Vančurová.

* Kdo nejvíce ovlivnil vaše rozhodnutí vydat se na dráhu režisérky? Martin, Otrokovice

Moji kamarádi, se kterými jsme občas nějakou srandu nazkoušeli. A pak moji rodiče, kteří mně nepustili na evangelickou teologii, protože to prý farářky mají v životě těžké :-) A tak mi zůstala jen druhá vysněná cesta - režie.

* Nakolik vás trápí omezení umělecké tvorby rozpočtem divadla?

Snažím se to brát jako výzvu a nenadávat, to nikdy nepomohlo. Je to pro mě podnět ke kreativitě. Pro manažery ne, pro ty je to tvrdá realita. Ale já nesnáším, když mě limitují věci, které nepovažuji z obecného hlediska za podstatné. A peníze jsou určitě jednou z věcí, které nechci v životě řešit na prvním místě.

* Bylo pro vás těžké přesedlat z repertoáru pro děti na inscenace pro dospělé?

Já jsem to tak nikdy nevnímala. Ono totiž Polárce, kde jsem působila, předcházelo studium na JAMU a tam jsme rozhodně pohádky nedělali :-) A i v Polárce jsem dělala tituly pro dospělé (jako byl Jánošík nebo Romeo a Julie). Naopak myslím, že setkání s dětským divákem je velká škola, kterou by si měl někdy zkusit každý činoherní režisér, aby neztratil hravost, přímočarost a upřímnost. A ráda to kombinuju doteď.

* Chodíte i do jiných divadel než toho svého? Eva, Brno

Seč mi síly a čas dovolí. Je to nutné, protože člověk potřebuje srovnání a kontext. V Brně je to pro mě snazší, protože tady bydlím, ve Zlíně mi paradoxně uniká spousta titulů na Malé scéně. Ale jezdím i do Olomouce, Hradiště, Pardubic, Prahy a občas přijede někdo k nám. Bohužel zdaleka nestíhám vidět všechno, co bych ráda viděla.

* Hanko, máte ráda burčák? .) Milda

Miluju burčák. Škoda, že je burčák jen jednou za rok, že? Ještěže pak máme aspoň to víno a slivovicu...

* V čem je podle vás pozice umělecké šéfky náročnější oproti režisérskému povolání? Marian, Zlín

Vyžaduje někdy více úředničení než kreativity a výsledky se dostavují o mnoho později, než u režie. je to jako dlouhodobý a krátkodobý projekt: ten dlouhodobý může pomoci více, ale jste v něm sám, protože tu vizi sdílíte jen s pár lidmi a vlastně ji celou vidíte jen vy. Ale ten krátkodobý řešíte s lidmi tady a teď, je to adrenalin, který sice přináší více probdělých nocí, ale o to více váš každý posun nakopne a vrátí vám energii okamžitě.

* Co právě čtete, kromě divadelních scénářů? Marie

teď jsem zrovna objevila fantastické knížky Waltera Moerse, pak znovu Gottland a na usnutí cokoli od Terryho Pratchetta.

* Můžeš popsat svůj režisérský styl? Karel, Brno

To nedokážu. Popravdě si myslím, že narozdíl od některých svých vrstevníků ani žádný vyhraněný a jasně rozpoznatelný styl nemám, protože každá látka mě inspiruje jinak a snažím se ji dělat jako jedinečnou. Nicméně někteří tvrdí, že můj styl poznají, tak ti by na to možná odpovědět mohli. Ale ráda dělám s muzikou a nejraději mám témata duchovní nebo vysněné, nereálné světy - jako jsou komiksy nebo např. Charmsovy a Vianovy literární světy.

* Jak se srovnáváte s tím, když Vaši režii nepřijmou diváci nebo kritika? Aleš

Snažím se přijít na to, proč to nepřijali, abych pochopila, kde jsem udělala chybu. Většinou se totiž dá ten zakopaný pes najít, i když kritika či divák ani třeba neví, proč to odmítají. Ale oni mají právo nepochopit, co jsme jim chtěla říct.

* Městské divadlo Zlín se profiluje jako scéna se širokým žánrovým spektrem pro všechny skupiny diváků. Ale – jde hrát všechno pro každého? Pavel N.

Nejde hrát všechno pro každého, ale jde hrát od každého trochu a pro každého něco. Prostě tak, aby si každý někdy přišel na své a naučil se postupně tolerovat i vkus těch, kterým se líbí něco jiného. Protože právě tomu myslím může repertoárová dramaturgie naučit - otevřenosti a snaze pochopit, jak uvažuje někdo jiný.

* Jak jste ve Zlíně spokojená?

Jsem. A moc. Mám Zlín a hlavně zlínské divadlo ráda už dlouho. A proto mě tu práce baví, i když ta se dá vždycky dělat lépe, takže s tou na 100% nemůžu být spokojená nikdy. Jen můj domov a manžel jsou v Brně, tak ti mi tu chybí.

* Máte něco společného s rodem Mikulášků - režisér Jan Mikulášek, otec herec Ondřej Mikulášek a dále básník, děda Jana - Oldřich Mikulášek? Věra

S tímto rodem nemám společného nic. Jsme Mikoláškovi s "O" a většina rodiny žije v Čechách. Ale v Brně mám po mamince hluboké kořeny sahající k prof. Gracianu Černušákovi - přednímu českému muzikologovi, což byl praděda. Ale s Mikulášky jsme se potkala a myslím, že nejen pracovně.

* Jsou podle vás dramatické texty, které jsou tzv. najistotu - tedy vždycky budou úspěšné? Vladislav

Krásně o tom píše Karel Čapek v Jak se dělá divadlo, to si přečtěte. Pro dramaturga a uměleckého šéfa není nikdy nic na jistotu - ani titul, ani text, ani režisér, někdy ani obsazení. Proto je to krásné. A nejkrásnější je, že vás překvapí vynikajícím přijetím titul, který se tvářil jako úplný hazard - takový zázrak se povedl v loňské sezóně s Žítkovskými bohyněmi, nicméně to byl skutečný zázrak, který předčil veškerá očekávání, čili tam se těžko dá mluvit o principu. Ale samozřejmě dobrý text v dobrém obsazení a s dobrou režijní koncepcí je těžké pokazit :-)

* V čem se liší dramaturgie zlínského divadla od divadla Uherském Hradišti? Neuvažovali jste o nějaké spolupráci? Karel, Zlín

O spolupráci uvažujeme dlouho, občas už některý plán povyskočí jako reálný, ale zatím se to na jevišti nepodařilo. Dramaturgie se liší s ohledem na prostory, ve kterých ta divadla působí - a tím myslím jak prostor vnitřní (tedy divadelní sály), tak vnější (tedy město). Zatímco v našem amfiteátru pro bezmála 700 lidí je třeba pracovat často s výraznější stylizací (počínaje hereckou mluvou a gestem, přes jevištní tvar), Slovácké divadlo může sázet na blízkost a detail. A to se promítá i do dramaturgie.

* Ve zlínském divadle docháze k velké herečké obměně - jedná se o generační střídání? Pavel

Je to vždycky trochu souhra okolností, ale v tuto chvíli se to potkalo i v rámci jedné generace. Ale spíše to svědčí o tom, že umělecký soubor ve Zlíně, který má opravdu mimořádnou kvalitu a je v mnohém specifický, vychovává talenty, které na sebe upozorní i za hranicemi Zlína. Někteří setrvávají a nabídky odmítají, jiní je přijmou - ať už z rodinných či jiných důvodů. Ty odchody mě vždycky mrzí, ale na druhou stranu jsme na odcházející pyšná, že takové nabídky dostali.

* Jste připravená zaskočit jakoukoli postavu ve vlastní režii? .) Radek

To rozhodně nejsem a když musím, dělám to v nouzi nejvyšší a věřte mi, že ten stres mi za to nestojí .-) Ale naštěstí se mohu spolehnout na diváckou toleranci, která zaskakujícímu režisérovi určitou "dřevěnost" promine...

* Co je Vaším největším koníčkem? Eva

Saxofon, zahrádka (i když letos nám rajčata zničila plíseň), cokoli souvisejícího s vodou a knížky.

* Dá se v dnešní době vůbec v divadle na něčem ušetřit? Aleš

Popravdě - v tom našem už se ušetřit nedá, protože více šetřivou mysl, než jakou je nadaná naše ekonomka a náš ředitel, už nikdo nemá. Bez nich bychom současnou finanční situaci asi nebyli schopni ustát.

* Které typy textů jsou pro vás Mount Everestem, tedy obtížně se zdolávají? Ivan

Ty, co vypadají nejsnadněji. A pak ty, ke kterým člověk nemá vztah. Ale takové naštěstí dělat nemusím.

* Hanko na co se v této sezóně těšíte? Petr, Zlín

Ve Zlíně na všechno - na tituly, na jejich tvůrčí týmy, na naše herce - čím mě zase překvapí. A mimo Zlín mám krásnou sezónu - hororovou klasiku Psycho v Divadel Tramtarie, hororový muzikál Sweeney Todd v Divadle na Orlí a hru Arnošta Goldflama Doma u Hitlera v Košicích. Prostě paráda.

* Hanko co vás na divadle zajímá? Jaká témata budete v budoucnu zpracovávat? Lukáš

Zajímá mě, co dokáže dneska lidem trošku pomoct proti beznaději a skepsi. Zajímá mě naděje, porozumění a objevování zázraků, které se kolem nás dějí, i když je nevnímáme. A zajímá mě, zda se dá divadlem lidi povzbudit a otevřít jejich myšlení novým směrem.

* Dobré odpoledne, jaká událost poslední doby v divadelní, filmové, hudební nebo umělecké oblasti Vás skutečně zaujala? Dana, Kroměříž

Proměna v režii Dodo Gombára ve Švandově divadle a na festivalu Setkání Stretnutie inscenace Ilúzie Slovenského národního divadla. A z hudební branže mě asi nejvíc zasáhlo osobní setkání s Kurtem Ellingem - s člověkem po všem stránkách inspirativním a ojedinělým.

* Jaké máte požadavky na herce, který se uchází o angažmá ve vašem divadle? Někdy mám pocit, že ideál je heroický herec, s komediálními sklony, akrobatickými dovednostmi, taneční průpravou a muzikálně nadaný... Nebo se pletu? Honza, Brno

V podstatě očekávám všechno to, co jste popsal. Myslím si, že to je profesní základ. A pak samozřejmě rozhoduje jeho osobnost. Proto také ty konkurzy neflákám a snažím se s adepty strávit co nejvíce času.

* Může vás divadlo i dnes něčím překvapit? A co od něho očekáváte do budoucna? Dalibor

Může a vždycky tím samým - intenzitou, autenticitou a tématem. A do budoucna věřím, že to divadlo nikdy nevzdá a bude tu pořád.

* Které z Vašich představení bylo podle Vašeho názoru nejpovedenější? Oldřich, Luhačovice

To je hodně těžká otázka. Já si ze svých "dětí" moc vybírat neumím... Z Polárky bych nedokázala vybrat určitě, z těch dalších např. Účtování v domě Božím na Malé scéně v Mahence, Expres na západ (hrálo se na Stadecu v Brně), Je žena člověk a Labyrint světa a ráj srdce ve Zlíně. Ale teď mám pocit, že jsem určitě na spoustu divadel zapomněla.

* Vážená paní Mikolášková, gratuluji k mnoha úspěchům Vašeho divadla, mrzí mě ale jedna věc – proč na informačních webech Vašeho divadla není ani zmínka o uměleckých aktivitách Vašich herců mimo zlínské divadlo. Proč se například zlínský divák vůbec nedozví o úspěšné premiéře paní Čermákové v pražském Divadle v Dlouhé? Je v tom nějaký záměr, nebo jen špatná PR práce?

Děkuji za Vaši gratulaci. Záměr to podle mě není, ale přiznám se, že nevím, proč se o Vlčí jámě nepsalo. Určitě se na to našich PR zeptám. Děkuji za podnět.

* Před pár dny měl premiéru Agent František ve službách Sherlocka Holmese. Pro jakého diváka je hra určená? Alena

Pro toho, komu není lhostejné, co se dnes v politickém světě děje, a zároveň pro toho, kdo o tom nejen přemýšlí, ale kdo se dokáže některým absurdním dějům zasmát. Myslím si, že poselství té inscenace je navýsost aktuální, a přitom je to nádherně a bravurně herecky zvládnutý kus. A taková má satira být.

* Dobrý dne, můžete prozradit, s kým se Vám lépe pracuje - s herečkami nebo s herci?

S herci a herečkami dohromady. Nerada s nimi pracuji odděleně, to nedělá dobrotu, i když už jsem to taky zažila, v obojím provedení.

* Jsi na nějakou svojí inscenaci pyšná? Pavla, Napajedla

Na všechny, které hrají herci rádi a které někoho oslovily.

* Režírujete raději tragedie, nebo komedie? Jana

Oboje. Nejlépe na střídačku, aby se mi to nezajedlo.

* Kdy jsi režírovala svou první hru? Tomáš, Zlín

Ve třeťáku na JAMU - byl to text, který jsme napsali s kamarádkou. Jmenovalo se to de merteuil-valmont-de sade a hrál v tom Luboš Veselý, Iva Pazderková a Jiří Vyorálek. A bylo to fantastické.

* Dobré odpoledne Hanko, co si myslíš o kritických hodnoceních typu: režie slouží autorovi, nebo režisér jde proti autorovi? Filip, Praha

To je moc složitá otázka. Pokud režisér pochopí téma hry, nemůže podle mě jít proti autorovi, ať už hru inscenuje jakkoli. Myslím, že režisér dokáže někdy rozkrýt i roviny, o kterých sám autor neměl potuchy. A můžete v tu chvíli říct, že šel proti autorovi?

* S jakou největší osobností jste pracovala? Lída, Slušovice

Těžko se mi za všechny vybírá, protože mám na herce vážně štěstí. Navíc můj vkus se úplně nepotkává s obecnou popularitou např. v TV. Ale jsem vděčná, že některé osobnosti, kterých si vážím, se mnou opakovaně a myslím i rády spolupracovaly - ať už to byl pan Ladislav Lakomý nebo Erik Pardus, nebo třeba právě Luboš Veselý, Iva Pazderková a Jiří Vyorálek.

* Vážená Hanko, mnohokrát děkujeme za příjemné odpoledne, které jsme mohli spolu s Vámi strávit u Internetu a za celou redakci přejem úspěšnou sezónu. Vaše slovo závěrem? Redakce

Já děkuji Vám za pozvání k rozhovoru. Zvu vás všechny k nám do "Baťova" - je to blíž, než se zdá, protože k nám vede dálnice, i když je to D1. Budu se těšit na viděnou v divadle.