zvláštní poděkování
Quantcom.cz

SOUTĚŽ - detail

Soutěž

platnost:

od 3.3.2003 do 26.3.2003


Pražské komorní divadlo v divadle Komedie

Základem hlavního dramaturgického směřování Pražského komorního divadla (PKD) je středoevropská divadelní a nedivadelní literatura. V centru zájmu PKD se tak nachází především česká a německy psaná dramatika, jejíž podobný způsob vidění světa poukazuje na společné rysy české, rakouské a německé kultury. Umělecká činnost PKD se tak pokouší alespoň malým dílem navrátit živost středoevropskému regionu, který byl centrem střetávání kultur a který byl v první polovině 20. století příkladem umělecké křižovatky Evropy.
Nedílnou součástí dramaturgického profilu PKD jsou také produkce, které překračují klasický rámec činoherního divadla. Projekty malých či netradičních forem, které se snaží hledat nové podoby divadelního jazyka, většinou zůstávají zcela na okraji divadelního provozu. V programu divadla Komedie existuje pro tuto činnost zvláštní platforma.


Divadlo Komedie – pohled architekta

Divadlo Komedie se nachází ve funkcionalistickém paláci bývalé Báňské a hutní společnosti, který zakončuje blok mezi Jungmannovou a Vladislavovou ulicí. Unikátní stavba, která je dílem předního pražského funkcionalistického architekta, byla vystavěna v letech 1928 – 1930. Od roku 1930 působí v paláci také divadlo (přechodně využívané počátkem 30. let jako biograf). Určující osobností pro 30. a 40. léta byl beze sporu herec a divadelní ředitel Vlasta Burian. V roce 1979 byla započata rekonstrukce, při níž vznikl ne příliš citlivými zásahy sice komornější prostor, ale řada estetických linií původní budovy byla narušena. Od srpna 2002 je novým provozovatelem divadla Komedie společnost Pražské komorní divadlo. S příchodem nového subjektu do prostorů divadla Komedie přichází také snaha dát divadlu nový vnitřní i vnější estetický ráz. Za přispění architektů Tomáše Rusína a Ivana Wahly přistoupilo PKD k úpravám divadelního sálu i prostorů kavárny a foyeru. Snahou těchto změn a očistných kroků je navázat na meziválečnou modernu a tím i na atmosféru multikulturní Prahy první poloviny dvacátého století.


Werner Schwab v repertoáru Pražského komorního divadla

Rakouský dramatik Werner Schwab patří mezi nejhranější a ideově nejbližší autory PKD. Na repertoáru jsou již jeho Prezidentky a Lidumor aneb Má játra beze smyslu. Na konci sezony 2002/2003 bude mít premiéru další z her Schwabova Mariánčina cyklu Anticlimax. Stejně tak, jako jsou pohnuté hry tohoto autora, byl pohnutý i celý jeho život. Na jeho konci byla předčasná smrt v roce 1994.


Pražské komorní divadlo uvádí Brechta

Třetí premiérou Pražského komorního divadla v divadle Komedie bylo v prosinci 2002 Brechtovo podobenství o cestě zločinců k moci Zadržitelný vzestup Artura Uie v režii Davida Jařaba. „Historie vzniku Zadržitelného vzestupu Artura Uie je oproti jiným Brechtovým hrám více než jednoduchá. Myšlenka napsat ´gangsterskou´ hru s Hitlerem jakožto hlavním ´hrdinou´ napadla Brechta, když byl v zimě 1935 – 1936 v New Yorku u příležitosti uvedení své hry Matka (podle Gorkého). Hra pak byla napsána na jaře 1941 ve finské emigraci, a to za pouhé tři týdny. Následoval týden ´uhlazování´ blankversu a text byl relativně hotov. (...)“ (Ludvík Kundera) Stejně jako se zcela zřetelně v osobě Artura Uie skrývá Adolf Hitler, měli i některé další postavy této hry svůj reálný předobraz. Mimo vší pochybnost je to u Uiova pobočníka Ernesta Romy, kterému byl předlohou další z nacistických pohlavárů Ernst Röhm.


Dubnová premiéra v divadle Komedie

Pražské komorní divadlo uvede 5. dubna 2003 v divadle Komedie českou premiéru hry Georga Taboriho s názvem Kanibalové. Poprvé byla tato hra uvedena v New Yorku v roce 1968 a shoda okolností kolem její premiéry vrátila pětapadesátiletého Taboriho, původem maďarského Žida, s anglickou státní příslušností a americkou adresou zpět do Evropy. V době berlínské inscenace Tabori touto hrou šokoval část německé veřejnosti. Sám nejednou prohlásil, že by si nikdy neuměl představit, že by se právě Kanibalové mohli kdy dostat na německé jeviště. Divadelně „zobrazitelným“ se tak stalo v této lokalitě obzvlášť bolestné téma holocaustu, zpracované na bizarně otřesném příběhu několika vězňů z Osvětimi. Hra je věnována památce Corneliuse Taboriho (tedy autorova otce), skromného jedlíka, který zahynul v Osvětimi.


Kafkova Proměna v Komedii

Režisér a dramatik Arnošt Goldflam připravil pro Pražské komorní divadlo původní adaptaci slavné novely Franze Kafky o člověku, který se jednoho dne probudil a zjistil, že se stal obtížným hmyzem. Příběh, který čerpá z autobiografických pocitů jednoho z největších autorů 20. století, je svým poselstvím i pojetím zcela nadčasový a jako takový je inscenačním týmem pojednán. Řehoř Samsa, muž, na kterém spočívá blaho celé rodiny – sestry, matky a otce – se jednoho dne „rozhodne“ přestat být užitečný. Jeho pozice se v rodině záhy promění a on se stane spíše než oporou, neužitečnou překážkou. Groteskní komedie, která nepostrádá vážný rozměr a které dal inscenačním tým tvar typické goldflamovské miniatury, zasazené do současnosti. Po inscenování Procesu a Ortelu v brněnském HaDivadle se tak dovršuje Goldflamův kafkovský triptych Proměnou.

SOUTĚŽE - přehled

Právě probíhající soutěže

Litujeme, ale právě neprobíhá žádná soutěž.

 

VYHLEDÁVÁNÍ - podle data konání

 

březen 2009

Petra Hřebíčková a Luděk Randar, v pozadí Josef Koller

od 13.3.2009 do 29.3.2009
Soutěž s Městským divadlem Zlín

 

reklama