zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Divadelní tipy 41. týden

R. Holub a B. Hrzánová (Ženitba)

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Péče o duši: Příběhy duše a práce (1/9)
Známý herec, průvodkyně turistů a nezaměstnaný básník prozrazují, jak se u nich naplno projevila deprese a co jim pomohlo začít zase pracovat. Připravil Jiří Podlipný (Premiéra). „V plný fyzický kondici najednou nejste schopní vyjít z domu, udělat banální úkony, prostě se to tělo nedá používat...“ Herec a režisér Miroslav Hanuš, ale i průvodkyně Pavla Kasalová a básník Ondřej Hložek vzpomínají na stavy ve svém životě, kdy jim deprese bránila ve všem včetně práce. „Divný je na tom taky to, že když mi bylo nejhůř, tak si toho skoro nikdo nevšiml, to prostě nevypadá jako zlomená noha, a člověk taky tak nechce vypadat, tak to nedává nijak najevo, ještě by tomu podlehl víc... Ve smečce, když dá zvíře najevo slabost, tak je vyloučený, takže v tomhle smyslu je hrát, že jsem v pořádku nebo že na tom nejsem tak špatně, stejně klíčový pro herce i neherce,“ svěřuje Miroslav Hanuš ve filmu režisérovi Jiřímu Podlipnému.
Ten natočil první díl dokumentárního cyklu Péče o duši, věnovaný duševnímu zdraví a práci. Hlavně tomu, jak je snadné pro pacienta s duševním onemocněním o ni přijít a jak náročné je práci si dlouhodobě udržet v rámci léčby, která trvá roky. „Projevuje se to jako úzkosti, deprese, veliké pocity viny, sebedestruktivní myšlenky a neuspokojení ve vztazích plus problémy s prací,“ vyjmenovává Pavla Kasalová: „Pro mě kolo znamená nabrat energii, přestat přemýšlet negativně, vyjet do přírody, zapojit to tělo, je to strašně důležitý, jako prevence, je to prostě kruciální číslo jedna.“ Pořadatel literárních akcí a básník Ondřej Hložek přiznává duševní nemoci i výhodu inspirace: „Mám spoustu manických fází, během kterých já píšu, chrlím doslova texty, ale nestalo se mi za posledních pět let, že bych vytvořil báseň v depresivní fázi, vždycky je to v manické fázi. Manická fáze, to je orchestr, to je ohňostroj, to je spousta nápadů, spousta věcí, řada taky zůstane nedokončených, protože jak to napětí vstane, tak rázem i upadne...“
Dokumentární cyklus Péče o duši vznikl v Tvůrčí producentské skupině Aleny Müllerové: „I díky pandemii jsme si najednou všichni uvědomili, jak jsme křehcí a že o duši je potřeba aktivně pečovat,“ vysvětluje producentka. „Dlouho jsme hledali klíč k tématu. Nejdříve jsme chtěli postupovat podle diagnóz, nakonec jsme si ale uvědomili, že diagnóza není podstatná, je to jen taková nálepka, a vycházeli jsme z toho, jak kterákoliv duševní nemoc ovlivňuje náš život. Jaký má vliv na naši práci, vztahy, rodinu. Příběhy, které s námi diváci, kteří se ozvali na naši výzvu, sdíleli, byly autentické a silné. A tak jsme zaznamenávali v první řadě tyto příběhy.“
Témata jednotlivých dílů přesahují i do stejnojmenného podcastu, který Česká televize k cyklu Péče o duši připravila jako audiobonus pro iVysílání. Dva hosty s praktickou zkušeností s duševním onemocněním zpovídá Alena Müllerová.
Vysílání: 12.10., 22.00 hod., ČT2

Stopy, fakta, tajemství: Záhada zmizelé zpěvačky
Skrývají útroby Národního divadla tělo zavražděné mladé ženy? Reportér Stanislav Motl pátrá v dokumentárním cyklu České televize po záhadách a neznámých historických souvislostech (2013). Režie J. Fedurco. Je to jedno z největších tajemství konce dvacátého století u nás. Tajemství, které vyvolává nejrůznější legendy. Tady jsou ty nejvíce opakované: Někde v betonových základech Národního divadla je snad dodnes tělo jakési zavražděné herečky. Při poslední rekonstrukci Národního divadla údajně zedníci objevili v základech kostru neznámé ženy. Někdo tvrdí, že mělo jít o zazděnou řeholní sestru, jiný zase říká, že kostra musí být mnohem mladší, protože měla brýle. Další legenda říká: Předlistopadoví bossové měli mít mejdan, v opilství pak zavraždili jednu z členek zdejšího uměleckého souboru, kterou poté nechali zabetonovat. Touto nejposlednější verzí se po listopadu 1989 zcela vážně zabývali i někteří pověření vyšetřovatelé. Všechny tyto legendy vyvolal případ z roku 1974, kdy beze stopy zmizela jedna ze sboristek zdejší operní scény. Stanislav Motl se v dnešním pokračování cyklu Stopy, fakta, tajemství pokouší najít nové okolnosti dávné a tolik tragické události.
Vysílání: 16.10., 06.00 hod., ČT2
Opakování: 20.10., ČT2

Ženitba
Klasická komedie N. V. Gogola v provedení herců pražského Divadla Na Jezerce (2010). Hrají: B. Hrzánová, R. Holub, M. Taclík, M. Šplechtová, J. Hrušínský, M. Vladyka, V. Kubánková, Z. Hruška a další. Divadelní režie L. Hlavica. Kamera J. Osten. Televizní režie V. Polesný. Komedie o dlouho připravovaných námluvách i strachu dostat se jednou provždy do chomoutu patří k nejhranějším dílům ruské klasiky. Poskytuje řadu skvělých komediálních situací a hereckých příležitostí. Dvojici přátel – váhavého Podkolatova a aktivního Kočkareva hráli v Divadle Na Jezerce Radek Holub a Marek Taclík, nevěstu na vdávání, které už mnoho času nezbývá, Barbora Hrzánová a dohazovačku Teklu Ivanovnu Miluše Šplechtová. Originální komediální postavy ale vytvořili v rolích nápadníků také např. Jan Hrušínský nebo Miroslav Vladyka.
Vysílání: 10.10., 20.15 hod., ČT art

3.10.2022 11:10:32 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 16 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Z éteru

Divadelní tipy 15. týden

Rudolf Hrušínský

Tichý muž
Na vynikajícího českého herce a vzácného člověka Rudolfa Hrušínského, od jehož úmrtí zítra uplyne ...celý článek



Časopis 16 - sekce

OPERA/ TANEC

Houslový virtuos Petar Markoski míří do Prahy

Petar Markoski

Skutečné houslové mistrovství předvede houslový virtuos, skladatel a zpěvák makedonského původu Petar Markoski celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Příběh mafiána Tommasa Buscetty

První zrádce

První zrádce
Když promluvil, Cosa Nostra prohrála. Realistické vylíčení příběhu mafiána Tommasa Buscetty, j celý článek

další články...