Scéna.cz 

Po stopách slavných skladatelů: G. Rossini

Po stopách slavných skladatelů: G. Rossini
Skladatel nezapomenutelných operních melodií, milovník dobrého jídla a pití, znalec žen a krásného zpěvu. Scénář Alain Duault. Režie Franck Chaudemanche (Premiéra). Italský operní skladatel Gioacchino Rossini (1792–1868) pocházel z muzikantské rodiny v Pesaru. Ve dvanácti letech začal komponovat. Jeho prvními vzory ve skladbě se stali Joseph Haydn a zejména W. A. Mozart, jejichž partitury z vlastní píle studoval. Kompozici se vyučil na boloňském Liceo musicale. Jako operní skladatel debutoval v Benátkách hudební fraškou Manželství na směnku, kde rozhodného úspěchu dosáhl později až operou seria (vážnou) Tancredi, hlavně však buffou (komickou) Italka v Alžíru.

V roce 1815 přistoupil na smlouvu s neapolským impresáriem Domenicem Barbajou, jemuž se zavázal napsat dvě zpěvoherní díla za rok. Jeho nejslavnější opera Lazebník sevillský neměla kupodivu při světové premiéře úspěch, což zapříčinily intriky jeho konkurenta Giovanniho Paisiella, jenž napsal již dříve zpěvohru na obdobný námět. V neapolském údobí vznikly z vážnějších prací opera seria Otello, buffa Popelka (La Cenerentola), starozákonní drama Mojžíš v Egyptě a anglickými dějinami inspirovaná Jezerní panna (La donna del lago). Oženil se tu i s místní primadonnou Isabellou Colbranovou, která byla o několik let starší. V pařížském období se pak Rossini proslavil korunovační operou Cesta do Remeše, kterou novodobě objevil Alberto Zedda, a revolučním Vilémem Tellem. Ten se stal vzorem pro výpravnou velkou francouzskou operu reprezentovanou G. Meyerbeerem. Během dvaceti úvodních kompozičních let napsal Rossini téměř 40 oper, ve zralém věku však spíše odpočíval. Podle dobových svědectví se věnoval krásným ženám a vaření. Pro své obveselení komponoval už jen různé instrumentální a vokální drobnosti plné muzikantského humoru. Shromáždil je ve sbírce Hříchy stáří (Péchés de vieillesse).
Vysílání: 30.1., 21.40 hod., ČT art
Opakování: 31.1., ČT art., 04.2., ČT art