Markéta Othová: Již brzy
autor: archiv
zvětšit obrázekFotografická práce Markéty Othové je představena na současné výstavě novým projektem s názvem Již brzy, který se potkává s retrospektivním ohlédnutím za dosavadním dílem od devadesátých let. Svým intuitivním přístupem k fotografování umělkyně pokouší schopnosti média a překračuje technické zákonitosti, čímž do něj vnáší senzitivitu a podmaňuje si je pro svébytné vyjádření. Prostřednictvím fotografie se vztahuje k okolnímu světu a nachází minimalistickou poezii každodennosti.
Markéta Othová patří k silné generaci umělkyň, která se v porevolučních devadesátých letech etablovala na umělecké scéně. Od počátku se však odborníci potýkají s autorkou, která uniká bližšímu zařazení. Při prezentacích v domácím i mezinárodním kontextu se v mnohém liší od svých současníků-fotografů nejen proto, že vystavovala černobílé snímky, které se v době technických možností v barvě i detailu jevily jako obyčejné, ale především sama zdůrazňovala svou totožnost nefotografa. Tedy jako umělkyně pracující s fotografií byla převážně vnímána optikou konceptuálních tendencí, i když tomuto popisu se vymyká emotivní kvalita její tvorby.
Autorka je neodmyslitelně spojována s fotografickými instalacemi v senzitivních konstelacích, umístěných na míru neboli in situ do konkrétního výstavního prostoru, se kterým pak fotografie tvoří situaci, jak svým sestavám říká. V devadesátých až nultých letech používala výhradně černobílou fotografii a systematicky dodržovala velký formát, zatímco v posledních deseti letech proměnila své šedé výjevy nejprve na barvené skeny ve formátu A4 a poté na digitální barevnou fotografii. V průběhu tří desetiletí zaznamenala její tvorba také pozoruhodnou vnitřní transformaci. Instalace fotografií vyjmutých z osobního archivu zpočátku reflektovaly poznávání sebe sama i svého nejbližšího okolí a předmětů. Následně se okruh rozšířil a autorka pozorování nasměrovala až téměř voyeurském způsobem na ostatní lidi v sekvenčních časových záběrech. Poté vznikaly ateliérové i jiné experimenty, skrze které se dále vymaňovala ze svých stanovených zásad formátu i (ne)barevnosti. Zatímco dříve fotografie tvořila neodlučitelnou součást autorčina života, v posledních letech život sám převládá nad možnostmi focení a zůstávají křehké zbytky všedních dnů.
Výstavu můžete navštívit do 30. října 2022 v 5. patře Veletržního paláce.
TIP!
Časopis 17 - rubriky
Články v rubrice - Výstavy
Fotografie Miloše Budíka v Praze
Muzeum města Prahy navazuje na výstavu Muzea města Brna Miloš Budík – Jsem fotograf, a představí hlavním ...celý článek
Časopis 17 - sekce
DIVADLO
Tři mušketýři klasika v komediálním hávu
Poslední premiérou v rámci sezóny 2023/2024 Městského divadla Zlín bude světová klasika z pera Alexandera Duma celý článek
HUDBA
Igor Orozovič vydává album
Herec a muzikant Igor Orozovič vydává debutové album nazvané Když chlap svléká tmu, které obsahuje jedenáct au celý článek
OPERA/ TANEC
Leonard Slatkin bude dirigovat Pražské symfoniky
Americká dirigentská legenda Leonard Slatkin bude 24. a 25. dubna řídit Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK v celý článek