Scéna.cz 

Literární tipy na 19. týden

Paní z Monsoreau (1/2)
Klasickému dramatu nesmrtelného Alexandra Dumase Paní z Monsoreau se dostalo další filmové podoby. Francouzští televizní tvůrci natočili dvoudílný film podle tohoto velmi oblíbeného románu.
Příběh lásky, která šla až hrob krásné Diany a rytíře de Bussy. Píše se rok 1574, dva roky po masakru protestantů o Bartolomějské noci se radikální katolíci seskupili kolem rodu Guisů a hraběte z Monsoreau, aby spojenými silami překazili mírové snahy krále Jindřicha III. Hrabě z Monsoreau ze svého panství v Anjou organizuje spiknutí, v němž má zásadní roli sehrát králův bratr, princ František, vévoda z Anjou.
Ale osud hraběti postavil do cesty nečekanou překážku. Diana z Meridoru s francouzsko-španělskou krví by mohla řádně zamíchat jeho plány, a tím i osudem celé Francie. Vysílání: 10.5., 10.40 hod., ČT2.

Velké romantické příběhy Zvoník od Matky Boží
Krutěji se už k němu osud zachovat nemohl: znetvořené tělo, odpor budící, hrůzu nahánějící tvář. Obluda. Stvůra. Démon. A přece stvoření bezmála lidské. Quasimodo. Nalezenec, vyrůstající ve velebných zdech chrámu Notre Dame, jehož jedinou radostí se staly zvony. Zvony, jimž věnoval všechnu svou energii, sílu a lásku, zvony, které jej na oplátku připravily o to poslední člověčí, co mu zbývalo, o sluch... A přece i v této ubohé karikatuře člověka se ukrýval vznešený duch, bilo vřelé srdce. Srdce, schopné těch nejposvátnějších lidských citů: lásky, pokory, sebeobětování...
Hugův slavný román inspiroval filmové i televizní tvůrce již mnohokrát. První - ještě němá - filmová verze pochází již z roku 1923, do povědomí diváků vstoupily však především dva filmy, respektive dva "zvoníci": Charles Laughton (1939) a Anthony Quinn (1956). Britský film z r. 1982 byl v pořadí již čtrnáctou adaptací a Anthony Hopkins v titulní roli v něm v ničem nezůstal za svými slavnými předchůdci. Zajímavé nesporně je i to, že byl celý natáčen ve studiích Pinewood poblíž Londýna, kde byla pro jeho potřeby postavena nejen replika chrámu Notre Dame, ale i náměstí, úzké křivolaké pařížské uličky, hospůdky a řada dobových budov. Vysílání: 10.5., 20.05 hod., ČT2.

Inventura Febia: Arnošt Lustig a Sühnezeichen - ve znamení pokáníDevatenácté pokračování cyklu Inventura Febia připomene nedávno zesnulého světoznámého spisovatele, autora titulů Dita Saxová, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, Démanty noci, Tanga, Transport z ráje a dalších. V dokumentu podnikl Arnošt Lustig společně s režisérem Janem Němcem ojedinělou cestu do pohnutých míst své celoživotní tvůrčí inspirace. Druhý dokument režisérky Zuzany Meisnerové tematicky na Lustigův filmový portrét navazuje: něco, co si ani v nejživějších a nejtíživějších snech nedovedli představit, prožívají teď v Praze bývalí židovští vězni koncentračních táborů. Jejich často nejbližšími lidmi a přáteli se stali potomci generace, která rozpoutala nacistické peklo, a jejich bytem zní řeč, kterou naposledy mluvili v Osvětimi... Dokument byl pro cyklus OKO natočený v roce 1996. Vysílání: 10.5., 21.50 hod., ČT2; Opakování: 12.5., ČT2.

Česko jedna báseň: Pavel Kolmačka
Básník a prozaik Pavel Kolmačka se narodil 8. října 1962 v Praze. Absolvoval gymnázium a České vysoké učení technické v Praze. V letech 1988?1992 pracoval jako sanitář v dětském domově. V období 1992?1993 působil jako redaktor časopisu Velehrad.
Debutovou sbírkou Vlál za mnou směšný šos (1994) se Pavel Kolmačka zařadil mezi pokračovatele reynkovské poetické tradice. Jeho poezie byla výrazněji jazykově stylizovaná, vládla jí příznačná tematika a emotivita (otevřená syrová krajina, biblické a mytické symboly), nesla stopy baroknosti (kontrastovost, specifický vztah k Bohu a s ním související sebeironie).
Už s druhou sbírkou Viděl jsi, že jsi (Petrov, 1998) se Kolmačkova poetika mění směrem k civilnosti. Přichází zintimnění, lyrické dění se začíná přesouvat do uzavřeného prostoru a středobodem Kolmačkova světa se poprvé začíná stávat rodina; zásadní místo nově zaujímá vztah k ženě a k dítěti. Expresívnost, která byla příznačná pro prvotinu, je ve druhé sbírce pozvolna střídána oproštěností, leckde až lapidárností a strohostí.
Načrtnutý odklon od expresivity a stylizace směrem k civilnosti nově vydané Moře (Triáda, 2010) potvrdilo a snad i dovršilo. Jde o dosud nejintimnější Kolmačkovu sbírku, která je zároveň výrazově střídmá a vyrovnaná. Vysílání: 11.5., 14.31 hod., ČT2.

Čtenářský deník... Pavel Švanda: Krajina s trnem v oku
Brno čtyřicátých let dvacátého století je hlavním dějištěm novely prozaika, novináře, esejisty a komentátora Pavla Švandy. Vyprávění o vzdálené minulosti spojované s tragicky zemřelým kamarádem se v této koláži prolíná s dopisy psanými v současnosti a adresovanými právě tomuto příteli a s úryvky pamětí historických osobností 18. a 19. Století. Tento „insitní román s dopisy mrtvému a příhodami a povahami Rudolfa Straky, Josefa Nemovitého, Karla Otakara, Nicolase Chamforta, Marcelina de Marbota a dalších lidských hlasů“, jak zní podtitul knihy, představí divadelní režisér Matěj T. Růžička. Vysílání: 14.5., 13.45 hod., ČT2; Opakování: 20.5., ČT2.

Jana Eyrová (3/4)
V úvodu třetího dílu přijíždí Jana Eyrová k paní Reedové, své opatrovnici, která ji kdysi odložila do sirotčince, a která je nyní na smrtelné posteli. Od umírající, která chce ulevit svému svědomí, se dívka dozvídá, že ji před třemi lety její strýc chtěl adoptovat a odkázat jí celý majetek. Po smrti tety, které její činy odpustila, se Jana vrací na panství Thornfield. Radost nad jejím návratem neskrývá Edward, který jí vyjeví své skutečné přání: poprosí Janu o ruku. Svatební obřad je ale v rozhodující chvíli narušen skandálním sdělením advokáta: sňatek nemůže být právoplatný, neboť Rochester je již jednou ženat. Edward trpí a přizná Janě vše, co dosud tajil. Nešťastná Jana narychlo opouští panství. Vysílání: 15.5., 11.00 hod., ČT1; Opakování: 16.5., ČT1.