Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 52. týden

Výtvarnické konfese
Karel Pauzer
Karel Pauzer je sochař, ojedinělý solitér, introvertní tvůrce, hermeticky uzavřený do sebe, úporně hledající cestu ke svému okolí, k lidem i sám k sobě neustálou, soustředěnou tvorbou. Své inspirační zdroje nalézá především v přírodě, v jejích proměnách a dějích. Bývá řazen do proudu tzv. české grotesky, i když sám toto označení poněkud bagatelizuje. Svými plastikami vydává osobité svědectví o svém postoji k životu a světu. Vysílání: 28.12., 15.25 hod., ČT2.

Deset století architektury Santini v Praze
Jan Blažej Santini, pražský Ital, jeden z největších stavitelských géniů své epochy, proslul především jako tvůrce osobitého stylu tzv. barokní gotiky (jeho snad nejznámějším dílem je kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, postavený ve dvacátých letech 18. století). Jeho tvorba má však mnoho poloh a promítla se výrazně i do genia loci barokní Prahy.
Narodil se v únoru 1677 v rodině italských kameníků, již po dvě generace usazených v Praze. Jeho životní osudy nebyly příliš šťastné a jeho předčasná smrt ve 46 letech znamenala citelnou ztrátu pro české stavitelské umění.
Ke stavbám dotvářejícím okolí Prahy patří Santiniho přestavba gotického cisterciáckého kláštera na Zbraslavi, započatá před rokem 1709. Z původního velkorysého projektu nakonec zbylo jen torzo, i to však svědčí o mimořádné tvůrčí invenci, zejména v komponování ambitů. Po smrti Santiniho pokračoval ve stavbě František Maxmilián Kaňka.
V téže době se Santini věnoval práci pro klášter benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě. Staví pro ně kapli sv. Anny v Panenských Břežanech, na níž jsou velmi patrné gotizující tendence, jejichž kořeny můžeme hledat v cisterciácké tradici.
Podílel se rovněž na projektech Kolowratského, později Thun-Hohenštejnského paláce a fasádách domů hraběte Václava Morzina na druhé straně Nerudovy ulice, stejně jako paláce Colloreda Walsee.
Malostranskými měšťany byl pozván k projektu poutního místa Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře, na počest činu karmelitána, který požehnal katolickému vojsku před bitvou s českými stavy pomocí Kristova obrazu.
Santini jako geniální syntetik ve svých variacích přetvářel historické vlivy předešlých slohů ve spojení s alegorickými a symbolickými principy. Tvůrci dokumentu nám předkládají citlivě vyvážené pojednání o jeho pražské tvorbě včetně historických, kulturních i biografických souvislostí. Vysílání: 30.12., 16.55 hod., ČT2.

Olomoucké baroko
Olomoucké baroko, to je fenomén, který představuje specifický odstín evropské kultury. Tento výtvarný sloh se městu výrazně vepsal do tváře. Nejen architekturou, ale i nezvykle vysokým počtem církevních památníků a obrovskými uměleckými sbírkami olomouckých biskupů a arcibiskupů. Olomoucké baroko je ale i současností města. Nejen faktem své existence, ale i duchovním a kulturním životem, který inspiruje. Dokument Theodora Mojžíše je natočen ve všech čtyřech ročních obdobích a ukazuje tak krásu města v proměnách času. Vysílání: 30.12., 17.10 hod., ČT2.