Scéna.cz 

Zapomenutá sláva

„Všechna sláva polní tráva“, chce se člověku občas povzdechnout. A vzdychali mnozí, kdo ve čtvrtek 14. 2. do posledního místa zaplnili sál Studia Y. Byli totiž svědky půvabného a originálního koncertního pořadu, výstižně nazvaného ZAPOMENUTÁ SLÁVA s podtitulem „František Škroup očima své ženy Karoliny“. Jde o pásmo árií a duet ze Škroupových oper a o řadu teprve nedávno v archivech pracně vypátraných a tak znovu objevených písní a klavírních skladeb - to vše plynule propojeno texty z deníkových záznamů a dopisů Škroupovy ženy.
K vytvoření tohoto „hommage ŕ Škroup“ vedla snaha upozornit na loňské 200. výročí narození (3. 6. 1801) a letošní 140. výročí smrti (7. 2. 1862) Františka Jana Škroupa, pěvce, pianisty, dirigenta a plod--ného skladatele, autora první české opery a tvůrce naší národní hymny. Pořad připomněl nejenom trochu pozapomenuté Škroupovo dílo, ale i jeho pohnutý život, obrovskou popularitu, které se těšil v dobách svého třicetiletého působení ve funkci kapelníka Stavovského divadla v Praze, ale bohužel i neradostný konec jeho života v Rotterdamu.

Škroupovo dílo nezní na našich pódiích příliš často a nebylo tomu jinak ani kolem výše jmenovaných výročí. Z archivu Národního divadla jsem se dozvěděla, že Fidlovačka zde byla uvedena naposledy v roce 1987, ale na představení Dráteníka k 80. výročí skladatelovy smrti 3. 2. 1942 ve Stavovském divadle se dnes už asi sotva kdo pamatuje. Bylo uvedeno na Kyselově scéně v Pujmannově režii a za řízení Iši Krejčího a hrálo se tehdy sedmnáctkrát. Dalšího provedení v Praze se Dráteník dočkal v divadle Na Fidlovačce až v sedmdesátých letech zásluhou pražské konzervatoře. Později jej provedli studenti AMU v Hradci Králové a koncem 90. let budějovická opera. Loňské ani letošní jubileum se však nestalo inspirací k okázalejším oslavám. Nevím, zda uvedení Škroupovy písně Kde domov můj v podání Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK a dueta Zdeny Kloubové a Vladimíra Chmela na začátku koncertu „90 LET OBECNÍHO DOMU“ ve Smetanově síni v Praze dne 5. 1. t. r. pod taktovkou Serge Baudo byl úmyslný dramaturgický čin, směřující ke Škroupovu výročí, či jen snaha po originálním způsobu zahájení slavnostního koncertu hymnou-nehymnou.
Autory, organizátory a interprety úspěšného pořadu ke Škroupově poctě, provedeného poprvé na podzim minulého roku v žižkovském Atriu a nyní v Yp-silonce, jsou Jitka Škápníková, autorka scénáře, sopranistka Christina Kluge, tenorista Jaroslav Mrázek a pia-nista Daniel Wiesner. Budiž jim vzdán dík za splátku jednoho dluhu.