Scéna.cz 

Malířka Ivana Štenclová zintenzivňuje

Ivana Štenclová, jedna z nejvýznamnějších součastných českých malířek, zahájí 13. listopadu 2012 svou výstavu s názvem INTENZIVNĚ. Autorka, která portrétovala ikony globálního světa, jako například Ivanu Trumpovou či Osmana Laffitu, představí v Uffu svou nejnovější tvorbu. Výstava potrvá do 11. prosince 2012.
Štenclová vystudovala kresbu v ateliéru prof. Jitky Svobodové na pražské Akademii výtvarných umění a svými obrazy oslovila veřejnost již během svého vysokoškolského studia. „Štenclová experimentuje s formou a často zpracovává netypické výtvarné materiály, kreslí tavnou pistolí i injekční stříkačkou, vrství obrazy z izolačních krytin, plete je z drátů, užívá malířského dekoračního válečku či razítek, vypaluje laserem motivy skrze plech,“ popisuje originalitu a vynalézavost autorky kurátorka Galerie Uffo Paulina Skavova. Ivana Štenclová vždy maluje to, co prožívá. i proto je sama sobě často modelem – autoportréty jejímu dílu jednoznačně vévodí. „Autorčino mistrovství, ať už z důvodu dokonalého zachycení emocí či originálního použití materiálů, působí skutečně intenzivně. Myslím proto, že název výstavy je trefný,“ popisuje svůj náhled na malířku ředitel Uffa Libor Kasík.

Štenclová s nezvyklou vynalézavostí stále hledá nové cesty a způsoby zobrazení svého klíčového tématu, jímž byly a jsou její nejužší vztahy. Téma rodiny a dětství má v pojetí Ivany Štenclové silně rozpornou příchuť. Její dětské tváře z roku 2003, vytvořené z fragmentů umělohmotných panenek, v sobě skrývaly příbuznost s brutálními asamblážemi Niki de Saint Phale, těla zdeformovaných monstrózních hraček odkazovala k perverzním spletencům těl surrealisty Hanse Bellmera. Už tehdy, v samotných počátcích, se důležitým prvkem její tvorby stala maska. Původně se jednalo o anonymní tváře hraček, které jako by měly zakrýt skutečné emoce, zároveň posilovaly tušení jen těžko vyslovitelných skutečností a pocitů úzkosti. Později se maska transformovala do ornamentálních kresebných, razítky či dekorativním malířským válečkem vytvořených vzorů, připomínajících tetování, nebo kmenové válečné líčení, ale také dezény krajek a výšivek úzce spojených se symbolikou domova. Mnohdy zkomponované ze znaků života a smrti ani nemohly být samoúčelně zdobené. Jako rentgenové snímky (s nimiž autorka ostatně i přímo pracovala) obnažovaly podstatu skutečnosti, ve které se mísí krása a ošklivost, zrození a zmar, touha a děs. Právě ony masky s ornamentální spleti čar a vzorů vyjadřují mnohovrstevnatost prožitku, který pouhá tvář nedokáže vyjevit.
Několik děl Ivany Štenclové odkoupila prostřednictvím švýcarské Nadace Jelínek Národní Galerie v Praze. Její dílo je též součástí několika významných zahraničních sbírek, jako například prestižní kolekce, jejímž majitelem je hongkongský reklamní magnát a módní fotograf Wing Shya, který organizoval její výstavu v Hongkongu. Její obrazy zdobí též washingtonskou sbírku bankéře Johna Cahillanea a další kolekce ve Velké Británii, Rakousku a Švýcarsku.