Scéna.cz 

Komorní scéna Aréna - Dezertér z Volšan

Prvním titulem nové Sezóny něčím přízračné (2013/2014) v Komorní scéně Aréna měla být komedie Williama Shakespeara NĚCO ZA NĚCO v režii uměleckého šéfa Ivana Krejčího, jejíž premiéra byla původně plánována na listopad 2013. Z organizačně-provozních důvodů však bylo divadlo nuceno změnit titul i datum premiéry, čímž žádá diváky o pochopení a děkuje za jejich vstřícnost.

Prvním titulem Sezóny něčím přízračné tak bude obnovená premiéra komedie Emila Artura Longena DEZERTÉR Z VOLŠAN v režii Ivana Krejčího, která je nově naplánována na 12. října 2013.
Dezertér z Volšan měl původně v Aréně premiéru v únoru 2008 a ihned se stal divácky velice oblíbeným a vyhledávaným titulem. Proto ti z diváků, kteří tuto inscenaci nestihli navštívit nebo by ji rádi shlédli znova, budou mít nyní opět příležitost.
V nové verzi Dezertéra z Volšan se publikum může těšit na pozměněné obsazení, role Manči a Rosity Balabisové nově nastudují Petra Kocmanová a Tereza Cisovská, změny doznají i některé další menší role.
Dezertér z Volšan je jednoaktovou fraškou v kabaretním hávu z roku 1926, která divákům nabídne řadu komických situací, písní a skvělých komediálních výkonů. Domnělý nebožtík se v ní dozví leccos nepěkného o svém manželství a o ambiciózních životních plánech „truchlících pozůstalých“.

Emil Artur Longen (29. 7. 1885 – 9. 10. 1936) se narodil v Pardubicích v rodině notáře. V patnácti utekl ke kočovnému divadlu, za to byl otcem poslán do ústavu duševně chorých. V šestnácti se s rodinou rozešel a zapsal se na pražskou Akademii výtvarných umění. Od roku 1906 vystupoval v kabaretech, v roce 1907 spoluzakládá avantgardní výtvarné uskupení Osma. Jako herec-kabaretiér začínal v komických rolích, v nichž se však objevovaly i tragické momenty. To platí i pro jeho dramatickou tvorbu, jejíž vrchol spadá do dvacátých let minulého století, kdy Longen psal pro Divadlo Vlasty Buriana. Působil v něm jako dramaturg, přičemž pro tohoto komika napsal řadu frašek šitých přímo na tělo. Dezertér z Volšan je jednou z nich. Longen sice neusiloval o literární nesmrtelnost, jeho hry mají kolísavou úroveň a často jsou jen pouhou skicou, která počítá s tvůrčím přínosem herců, přesto jsou v kontextu české frašky nepřehlédnutelné (hra C. k. polní maršálek nakonec díky své filmové verzi doslova zlidověla, což platí i o dalších filmových komediích, jako jsou Funebrák, Anton Špelec, ostrostřelec či Nezlobte dědečka). V třicátých letech působil Longen také jako filmový scénárista, většinou psal nenáročné komedie, zpravidla s Antonií Nedošínskou.