Scéna.cz 

Výtvarné tipy 12. týden

Deset století architektury: Santiniho Zelená Hora
Architektonický skvost Jana Blažeje Santiniho zařazený na celosvětový seznam UNESCO (1997). Režie P. Kaňka. Cisterciáčtí mniši ze Žďáru nad Sázavou si ve 13. století zbudovali klášter pod horou zvanou Černý les. Nově založený konvent, nazvaný Studnice Panny Marie, obývali cisterciáci z kláštera v Nepomuku. Po bělohorské bitvě se žďárský opat Vejmluva snažil zvelebit klášter a okolí. Do svých služeb získal Jana Santiniho, který stylem barokní gotiky vystihoval duchovní atmosféru středověku, v němž cisterciáci spatřovali své kořeny a identitu. Opat Vejmluva měl tvořivou povahu a na ideách staveb se Santinim spolupracoval. Vyvrcholením jejich tvůrčího přátelství se stal chrám na Zelené Hoře. Oslava zázraku, který se stal při otevření hrobu Jana Nepomuckého v katedrále svatého Víta. Vyjmutá část mozkové tkáně byla totiž považována za neporušený jazyk – symbol mlčení a neporušeného zpovědního tajemství. Symbolické koncepce staveb byly Santinimu blízké. Idea architektonického díla na Zelené Hoře vyšla ze života a smrti Jana Nepomuckého. Základem je kompozice pěticípé hvězdy, symbol pěti ran Kristových a pěti hvězd ve svatozáři mučedníka Jana Nepomuckého. V samém centru stavby, ve vrcholu kupole, se nachází jazyk jako symbol Jana, mučedníka zpovědního tajemství. Objevuje se i ve tvaru lomených oken, které mají připomínat meč zasazený v pochvě, jako zůstal i jazyk Jana Nepomuckého skryt v ústech během mučení. Součástí díla Santiniho je promyšlená režie světla, která vylehčuje hmotu a dává jí iluzi pohybu. Exteriér a interiér stavby jsou ve vzájemném kontrastu. Chrám architekt vystavěl v letech 1719–1722 a dnes je zařazen mezi památky UNESCO.
Vysílání: 23.3., 11.15 hod., ČT2

Uchem jehly
Setkání Zbigniewa Czendlika s výtvarnicí Kateřinou Šedou. Režie L. Cmíral (Premiéra). Roku 2005 se stala nejmladší nositelkou prestižní ceny Jindřicha Chalupeckého pro mladé umělce díky projektu o své babičce. Rodinu do svých uměleckých akcí zapojuje často, nejvíce se ale proslavila "přenesením" jihomoravské obce Bedřichovice do Londýna, přímo před slavnou galerii Tate Modern. Do tramvají v Helsinkách umístila pouliční zpěváky a sousedy z Líšně nechala v Berlíně přelézat kopie vlastních plotů. O jejím osobitém přístupu k umění a ke světu, o rodině, myšlenkách a nápadech si bude v dnešním dílu pořadu Uchem jehly povídat Zbigniew Czendlik s Kateřinou Šedou.
Vysílání: 26.3., 12.45 hod., ČT2
Opakování: 29.3., ČT2

Artmix
Březnové vydání se prostřednictvím aktuální výstavy v Museu Kampa vrátí k umělcům šedesátých let minulého století, kterým krátká doba politického uvolnění přinesla možnost svobodné tvorby (Premiéra)
Vysílání: 21.3., 23.10 hod., ČT art
Opakování: 23.3., ČT art

Moderní čeští malíři ve vzpomínkách prof. F. Dvořáka II.
O nejvýznamnějším rakouském malíři Oskaru Kokoschkovi, který pobýval i v Praze (2010). Připravili J. Drda a J. Hojtaš. František Dvořák tentokrát zavzpomíná na světoběžníka, malíře a literáta, který se narodil roku 1886 v Dolních Rakousích a již ve čtyřiadvaceti letech měl v Berlíně samostatnou výstavu. V roce 1934 utekl před nacisty do Československa, kde získal občanství, našel zde svou životní družku a oženil se s ní v Londýně. Byl jistě nejvýznamnějším výtvarným umělcem, který ve své době v Praze působil. Cena jeho silně expresivních obrazů se stále pohybuje v astronomických výškách.
Vysílání: 23.3., 00.55 hod., ČT art
Opakování: 26.3., ČT art., 27.3., ČT art