Markéta Othová: Již brzy
autor: archiv
zvětšit obrázekFotografická práce Markéty Othové je představena na současné výstavě novým projektem s názvem Již brzy, který se potkává s retrospektivním ohlédnutím za dosavadním dílem od devadesátých let. Svým intuitivním přístupem k fotografování umělkyně pokouší schopnosti média a překračuje technické zákonitosti, čímž do něj vnáší senzitivitu a podmaňuje si je pro svébytné vyjádření. Prostřednictvím fotografie se vztahuje k okolnímu světu a nachází minimalistickou poezii každodennosti.
Markéta Othová patří k silné generaci umělkyň, která se v porevolučních devadesátých letech etablovala na umělecké scéně. Od počátku se však odborníci potýkají s autorkou, která uniká bližšímu zařazení. Při prezentacích v domácím i mezinárodním kontextu se v mnohém liší od svých současníků-fotografů nejen proto, že vystavovala černobílé snímky, které se v době technických možností v barvě i detailu jevily jako obyčejné, ale především sama zdůrazňovala svou totožnost nefotografa. Tedy jako umělkyně pracující s fotografií byla převážně vnímána optikou konceptuálních tendencí, i když tomuto popisu se vymyká emotivní kvalita její tvorby.
Autorka je neodmyslitelně spojována s fotografickými instalacemi v senzitivních konstelacích, umístěných na míru neboli in situ do konkrétního výstavního prostoru, se kterým pak fotografie tvoří situaci, jak svým sestavám říká. V devadesátých až nultých letech používala výhradně černobílou fotografii a systematicky dodržovala velký formát, zatímco v posledních deseti letech proměnila své šedé výjevy nejprve na barvené skeny ve formátu A4 a poté na digitální barevnou fotografii. V průběhu tří desetiletí zaznamenala její tvorba také pozoruhodnou vnitřní transformaci. Instalace fotografií vyjmutých z osobního archivu zpočátku reflektovaly poznávání sebe sama i svého nejbližšího okolí a předmětů. Následně se okruh rozšířil a autorka pozorování nasměrovala až téměř voyeurském způsobem na ostatní lidi v sekvenčních časových záběrech. Poté vznikaly ateliérové i jiné experimenty, skrze které se dále vymaňovala ze svých stanovených zásad formátu i (ne)barevnosti. Zatímco dříve fotografie tvořila neodlučitelnou součást autorčina života, v posledních letech život sám převládá nad možnostmi focení a zůstávají křehké zbytky všedních dnů.
Výstavu můžete navštívit do 30. října 2022 v 5. patře Veletržního paláce.
TIP!
Časopis 22 - rubriky
Články v rubrice - Výstavy
Nové realismy
Pojmem nové realismy se rozumí širší spektrum dobově aktuálních realistických přístupů zahrnujících oblasti tv ...celý článek
Od Michelangela po Callota
Umění grafiky manýrismu je k vidění ve Valdštejnské jízdárně do 11. srpna 2024. Manýrismus se zrodil v I ...celý článek
Časopis 22 - sekce
DIVADLO
VČD otevře svou letní scénu na Kunětické hoře
Na rondelu hradu Kunětická hora již stojí amfiteátr, který je každoroční předprázdninovou scénou herců Východo celý článek
HUDBA
Karel Hašler písničkář, který nezemřel
Písničkář, který nezemřel
Česko-americký dokument, v němž pátrá Hašlerův syn Thomas v doprovodu spisovatele celý článek
OPERA/ TANEC
Janáček Brno 2020
Janáček Brno 2020
O 7. mezinárodním operním a hudebním bienále, které přibližuje život a dílo Leoše Janáčka celý článek