Scéna.cz 

Čtyři Ceny Thálie 2023 pro NdB

Vítězem v kategorii Opera muži se stal Jaroslav Březina, sólista Janáčkovy opery NdB, který okouzlil rolí Heroda v inscenaci opery Salome Richarda Strausse, v režii Davida Radoka a hudebním nastudování Marka Ivanoviče, nejen brněnské publikum, ale i odbornou veřejnost.
„Jaroslav Březina v postavě krále, který vyhoví zvrácenému přání své nevlastní dcery Salome a nechá ji přinést na stříbrném podnosu hlavu proroka Jochanaana, vytvořil vynikající komplexní studii ješitného vladaře, panovačného i bojácného, marnivě samolibého i uboze škemrajícího, potácejícího se mezi strachem z božího a vlastním chtíčem. Z jeho výkonu až mrazilo.“ (zdroj:www.cenythalie.cz)
Inscenaci opery Salome máte možnost navštívit v Janáčkově divadle v pátek 27. října nebo v sobotu 27. listopadu.

Vítězem v kategorii Činoherec do 33 let se stal člen souboru činohry Národního divadla Brno Viktor Kuznik. Stejně jako od stovek diváků na domácí scéně si obdiv odborné poroty získal nejen svěžím hereckým projevem, jenž zaujímá velkou škálu výrazových prostředků, ale i schopností být žánrovým „chameleónem“, jenž zahraje postavu v komedii i dramatu – stylizovanou, zpívanou, civilní i bezeslovnou.
„Jeho Treplev v Rackovi je studií citlivé bytosti, v níž se mísí nízké sebevědomí, idealismus a snivost s touhou po úspěch a naplnění.“
V inscenaci Smutek sluší Elektře v roli válečného veterána Orina, sužovaného hrůznými traumaty, působivě vykreslil rozklad lidské osobnosti.“
(zdroj: www.cenythalie.cz)
Inscenaci Racek máte možnost navštívit už jen dvakrát, v úterý 17. října a ve středu 22. listopadu, kdy odehrajeme derniéru. Inscenaci Smutek sluší Elektře, máte možnost navštívit ve středu 18. října a v pátek 1. prosince.
Velkou hereckou příležitost využil Viktor Kuzník ve Lháři. Jeho chronický báchorkář Dorant zaujme poutavými pohybovými stylizacemi, nezdolnou energií a schopností přesně časovat pointy. Bez problémů si získá publikum na svou stranu a hovoří s ním jako s důvěrným kamarádem. Přesvědčit se o tom můžete 16. října či 6. listopadu v Mahenově divadle.

Vítězem v kategorii Celoživotní mistrovství: opera se stal Jan Hladík, který se narodil v Brně a po celý osobní i umělecký život zůstal Brnu věrný. Po absolutoriu Janáčkovy akademie múzických umění se v roce 1965 stal členem opery dnešního Národního divadla Brno, a ačkoli vstoupil do silné basové skupiny, svým pěveckým a hereckým projevem si rychle získal pevné místo. Nezapomenutelným se stal jeho Figaro v Mozartově Figarově svatbě (1967), Don Bartolo v Rossiniho Lazebníku sevillském (1976, 1991), Van Bett v Lortzingově Caru a tesaři (1981), Purkrabí v Dvořákově Jakobínu (1984, 2002), ale také postavy charakterní, jako Harašta v Janáčkových Příhodách lišky Bystroušky (1984, 1996) či Kolenatý ve Věci Makropulos téhož autora (2001). Postavy, které Jan Hladík na jevišti ztvárnil, byly bravurně technicky provedené a v nejlepším slova smyslu živé a plnokrevné.
Za osmačtyřicet let jich bylo více než 180.

Vítězem v kategorii Celoživotní mistrovství: muzikál se stal František Zacharník. Třicet jedna je počet sezon, které František Zacharník, strávil ve svazku dnešního Národního divadla Brno. Mezi léty 1972-2003 byl sólistou zpěvoherního souboru, jeho uměleckým šéfem, příležitostným režisérem, ale také autorem – libretistou úspěšných původních muzikálů. Poprvé byly v Brně uvedeny jeho Holky na ocet (hudba Lubomír Veteška, 1976), Cindy, Popelka z Poslední ulice (hudba Lubomír Veteška, 1979) Gordický uzel (hudba Ferdinand Havlík, 1983), Princezna Písnička (hudba Milan Slimáček, 1987), Mauglí (hudba Karel Cón, 1992) a Tuze pyšná princezna (hudba Karel Cón, 1997). Jako interpret vynikal především v komediálních rolích, a to jak v klasických operetách, tak v muzikálech, obé během působení v NdB i během předchozího působení v teplickém divadle. Ačkoli jedna životní etapa odvedla Františka Zacharníka ke studiu ekonomie, osud tomu chtěl, že divadlo (a především to zpěvoherní) bylo jeho celoživotním údělem.

www.ndbrno.cz