Scéna.cz 

Kino Art 41. týden

Směr Země
V daleké budoucnosti probíhá válka za podstatu lidství. Klasický japonský animovaný sci-fi epos (1980). Režie Hideo Onči (V japonském znění s titulky) (Premiéra)
Příběh Směr Země původně spatřil světlo světa v komiksové podobě, když vycházel na pokračování v letech 1977 až 1980. Celovečerní animovaná adaptace měla premiéru současně s vydáním posledních dílů v dubnu 1980 a vznikla pod hlavičkou etablovaného studia Tóei Animation, které je jedním z hlavních průkopníků japonské animované tvorby. Převod obsáhlého sci-fi eposu do celovečerní stopáže si sice vyžádal výrazné krácení v ději předlohy a v zájmu zachování klíčových myšlenek díla ve výsledném filmu výrazně převládají dialogy. To ovšem nemění nic na tom, že Směr Země patří mezi klasické japonské animované filmy a představuje jeden z kořenů tolik proslulých sci-fi anime. V daleké budoucnosti se lidstvo nachází pod vládou superpočítačů, které rozhodují o osudu i identitě každého jednotlivce. Děti se rodí ze zkumavek a než dosáhnou čtrnácti let, starají se o ně pečlivě vybraní rodiče. Poté je čeká Zkouška dospělosti, během níž přijdou o většinu vzpomínek, aby se mohly stát ideálními základními kameny pro uniformní společnost. Do tohoto stádia civilizace dospěla, když války a znečišťování životního prostředí přinesly globální zkázu Země. Jenže i sebelepší systém má nějaké slabé místo. Tím jsou Mjú, lidé narození s enormně vyvinutými paranormálními schopnostmi. Dříve byli věznění jako laboratorní krysy, ale po útěku velké skupiny se během několika desetiletí vyvinuli v tajnou opozici s vlastními prostředky. Čtrnáctiletý mladík Jomy, doposud žijící obyčejným životem, je v den své Zkoušky dospělosti unesen na vesmírnou loď Mjú a dozvídá se, že je něčím víc než člověkem - něčím, co jeho okolí má za zrůdy. Jomy se postupně stává vůdcem Mjú a přebírá sen svého předchůdce, aby se Mjú navrátili zpět do lůna stvoření, na matičku Zemi.
Vysílání: 07.10., 22.35 hod., ČT art

Dýchání pod vodou
Německé drama o zármutku, jeho ničivé síle a cestě z něho ven (2008). Hrají: A. Sawatzká, A. Topol, T. Merten, P. Kalenbergová a další. Režie Winfried Oelsner (V německém znění s titulky)
Německý televizní film začíná sekvencí, kde se otec a syn setkají v nemocnici u lůžka matky, která se pokusila o sebevraždu. Na žádost otce přeruší syn studium na vysoké škole a nastěhuje se zpět k rodičům, aby mohl na matku dohlížet. Postupně se ukazuje, že důvodem matčiny úzkosti je nedávná násilná smrt dospívající dcery. Ačkoli byl pachatel dopaden a odsouzen, ona se nedokáže přes událost přenést, což rozvrací nejen její život, ale i celou rodinu. Krutá událost slouží pro všechny zúčastněné jako katalyzátor dávných křivd či dlouho zamlčovaných tajemství. Umanuté hledání viny či možnosti, jak by se bývala dala smrt dcery odvrátit, slouží jako výchozí motiv pro až nečekaně komplexní a schémat prosté drama plné velkých emocí.
Vysílání: 10.10., 00.45 hod., ČT art

Lulu a JimiV poválečné době nových ideálů a rock´n´rollu musí mladá láska bojovat za svou svobodu. Německá roadmovie se zběsilostí v srdci (2009). Hrají: J. Deckerová, R. Fearon, U. Kier, U. Thomsen a další. Režie Oskar Roehler (V německém znění s titulky) (Premiéra)
Německo právě podupává do rytmu rock´n´roll, ve vzduchu visí rebelie, nové ideály a všudypřítomná euforie vystřídavší poválečnou depresi. V malém německém městě se do sebe zamilují Lulu, bohatá a hezká dívka z rodiny továrníka a černoch Jimi. Dominantní matka Lulu není z jejich vztahu právě nadšená a na mladou dvojici postupně poštve policii, psychiatra a dokonce i zabijáka. Zamilovaným nezbývá než uprchnout.
Lulu a Jimi je veselá, barevná (post)moderní pohádka o mladém páru, který musí v provinčních poměrech bojovat o svou lásku a nezalekne se žádných překážek. Režisér Oskar Roehler se nezdráhá pracovat s množstvím kýče a okázalosti, nepřekračuje však hranici, za kterou již začíná brak a laciná provokace. Roehler tímto způsobem vzdává hold Lynchovu filmu Zběsilost v srdci a vytváří současně zábavnou, působivou i kritickou roadmovie se dvěma čerstvými, v německých kinech do té doby neznámými tvářemi v hlavních rolích.
Vysílání: 11.10., 23.25 hod., ČT art

Mléčná dráha
Neobvyklé zážitky dvou tuláků na cestě do poutního místa. Francouzský koprodukční film (1968). Hrají: P. Frankeur, L. Terzieff, M. Piccoli, A. Cuny a další. Režie Luis Buňuel (Ve francouzském znění s titulky)
Dva chudí poutníci se vydávají na cestu z Paříže do Španělska, kde chtějí navštívit slavné poutní místo Santiago de Compostela. Jejich pouť je provázena řadou podivných příhod: u silnice sedí dítě se stigmaty, vrchní číšník v restauraci zasvěceně diskutuje o Kristovi, venkovan oslovuje tuláky latinsky, prostitutka vyzývá zákazníky, aby s ní zplodili dítě... Udivení poutníci cestují i v čase – setkávají se s prvními křesťany, dvěma barokními šlechtici polemizujícími o Bohu, ale i se svými současníky. Mléčná dráha patří do skupiny filmů, ve kterých se Buňuel zaobírá otázkou náboženské víry – a ve kterých se často nenávistně pouští do církve a jejích zástupců (z ostatních Buňuelových filmů s touto tematikou připomeňme snímky Nazarin, Viridiana či Šimon na poušti). Hravý a výsměšný snímek nezapře režisérovy surrealistické kořeny. Spíše než podklad k diskuzi nad problematikou víry podává útržkovitý, záměrně nejasný a silně sarkastický obraz úlohy náboženské dogmatiky v evropských dějinách. Víra však v Buňuelově neuctivém pohledu získává i určité poeticky humorné kvality. Film s Paulem Frankeurem a Laurentem Terzieffem v hlavních rolích vznikl v roce 1969. Na scénáři s režisérem jako obvykle spolupracoval jeho francouzský kolega Jean-Claude Carriere.
Vysílání: 12.10., 20.20 hod., ČT art